Ve svých výtvorech jsem se zabýval zatím hlavně katolickou církví. Mezi námi však působí ještě jiný fenomén, často řazený ke křesťanství - Svědkové Jehovovi. Dříve jsem zde měl napsáno, že jehovisté jsou křesťané, po korespondenci s jedním hluboce a jedině správně věřícím jsem byl upozorněn na to, že zde lžu, protože jehovisté křesťané vůbec nejsou, ánžto nevěří, že Ježíš byl Bůh, ale tvrdí, že to byl jen dokonalý člověk. Jenže ani z křesťanského Apoštolského vyznání víry neplyne, že by Ježíš byl Bůh. Plyne z něho jednoznačně, že Ježíš je Boží syn. A to jehovisté uznávají a také tvrdí, že Ježíš sedí Bohu po pravici.
Zásada o nepřijímání krve do těla je prý podle Svědků Jehovových jasně uvedena v Bibli. Našel jsem v Bibli uvedené verše, ale podle mého názoru to není tak jednoznačné, jak Svědkové tvrdí. Posuďte sami: "(Skutky 15): "19Proto já soudím, abychom nedělali potíže pohanům, kteří se obracejí k Bohu, 20ale jen jim napsali, aby se vyhýbali všemu, co přišlo do styku s pohanskou bohoslužbou, aby nežili ve smilstvu, aby nejedli maso zvířat, která nebyla zbavena krve, a aby nepožívali krev", nebo (Genesis 9): "4Jen maso oživené krví nesmíte jíst". Toto by se dalo chápat i tak, že Bůh zakazuje krev přijímat jako jídlo a také by se to dalo chápat jako zvířecí krev, protože se jednalo o potravu. Na druhé straně v Bibli najdeme přímý protiklad k tomuto přání, a to z úst samotného Ježíše: (Matouš 26): "27Pak vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy "Pijte z něho všichni. 28Neboť toto jest má krev, která zpečeťuje smlouvu a prolévá se za mnohé na odpuštění hříchů." V kalichu bylo sice víno, ale Ježíš ho prohlásil za svoji krev a tím vlastně přikázal požívání krve. Takže tady je vidět, jak různě se dají biblická slova vyložit. Svědkové při jejich výkladu jdou do extrému riskování života sebe a svých nejbližších, a naopak příkaz Krista k pití jeho krve nechápou jako možnost, jak se z této neuvěřitelně kruté a nesmyslné povinnosti vyvléknout. Já chápu zákazy přijímat krev jako zákazy, vztahující se jen na zvířecí krev a jen na její požívání ústy. Podle mého názoru není v Bibli nic, co by jasně zakazovalo věřícímu podstoupit trasfúzi lidské krve. Naopak si myslím, že pokud sobě nebo svému děcku znemožní transfúzi, riskují porušení přikázání Nezabiješ.
Další zásada Svědků je odmítání násilí a tím i vojenské služby. Tato zásada je velmi chvályhodná, ale nechápu, jak může být založena na Bibli. Pokud tvrdím, že Bůh chce, abychom se nezabíjeli, nelze vysvětlit tu řadu strašných zločinů, která je v Bibli Bohu nebo Božímu lidu připisována - například bratrovražedné chování lévijců pod horou Sinaj, vyvraždění Jericha, kde obyvatelé věřili v Jahveho moc, vyvraždění Šekelu po tom, co obyvatelé přijali víru v Jehovu... Nemohu tu vyjmenovávat všechny hrůzy z Bible, stačí si o jejich části přečíst v mé Meditaci o Bibli.
Stejně jako katolíkům, vyčítám i Svědkům Jehovovým jejich patolízalství k Bohu. Jak můžu tvrdit, že Bůh je nejdokonalejší bytost, když z něj dělám ješitného sobce, který si přeje být chválen a chce jen přijímat díky? Za co? Že nás stvořil? Ale o to se ho přece nikdo neprosil. To udělal pouze a jen o své vlastní vůli, protože se mu to chtělo učinit. A pokud nás stvořil a teď si s námi hraje, musí nám vytvořit takové podmínky, abychom alespoň částečně přežili. Pokud by je neudělal, bylo by brzy po nás a On by o zábavu přišel. Chápal bych, kdyby nás stvořil a udržoval při životě proti vůli někoho silnějšího. Pak klobouk dolů před Ním, ale stejně si nemyslím, že by Nejmoudřejší mohl po lidech žádat takové patolízalství. Vždyť to Boha v očích nevěřících jen snižuje. Lze si vážit někoho, kdo vyžaduje pochlebování - česky řečeno - řiťolezectví? Nelze. Vždy si lze vážit někoho, kdo dovede přijmout kritiku a také toho, kdo kritiku dovede říci. A proto si myslím, že pokud je Bůh skutečně tak dokonalý, přijme daleko lépe toho, kdo ho vidí i kriticky a nebojí se mu to říci, než toho, kdo ho jen chválí a je schopen omluvit nebo i provést jakýkoliv zločin, pokud je přesvědčen, že Bůh to tak chce. A nechat někoho zemřít jen kvůli pár nepřesvědčivým řádkům z Bible, to je zločin.
Zatím všichni věřící, se kterými jsem mluvil, boží zločiny, popsané v Bibli, omlouvali a snažili se mne přesvědčit, že to bylo správné. Já mám na spoustu v Bibli popsaných božích nebo proročích skutků zcela jiný názor. Byly to ohavné zločiny. A proto jsem přesvědčen, že Bible o Bohu nepíše. Bůh nemůže být tak špatný.
A vysvětlení je jen jedno - věřící, a zvláště Svědkové Jehovovi, mají v oblasti náboženství velmi oslabené kritické myšlení. A takovými lidmi se dá velmi jednoduše manipulovat. A zde je také vysvětlení existence církví a náboženských sekt. Výše popsaný zákaz přijímání krve Svědky Jehovovými totiž vymyslel nějaký jejich zakladatel a ostatní trpně, otrocky a naprosto bezmyšlenkovitě tuto verzi přijmuli. Řadoví Svědkové se totiž vyznačují v oblasti náboženství naprostou tvůrčí neschopností. Všichni bezmyšlenkovitě přijímají myšlenky z centra a nejsou schopni si vytvořit na nic ze svého náboženství svůj vlastní názor. Důkazem je právě zákaz transfúze, kdy by Svědkové i přes zřejmou nepřesvědčivost Biblického zákazu přijímat krev nechali trápit se nebo i zemřít vlastní dítě. Na druhou stranu - ostatní monoteističtí věřící na tom nejsou o moc lépe. Jsou velmi dobře zpracovaní a na vlastní názor se také moc nezmůžou. Ale oni nejsou například povinni dodržovat zákaz transfůze. Kdyby byli, možná by ho dodržovali podobně jako jehovisté. Ale jak znám spoustu katolíků, tak ti již zaplaťpánbu berou tu svoji víru většinou jen jako nějakou milou tradici, ale v praktickém životě se již řídí zdravým rozumem - například v otázkách antikoncepce je to znát velmi výrazně, nebo třeba při sňatku už nevyžadují muži čistou pannu, spousta katolíků už neodmítá zaměstnání, kde se musí pracovat i v neděli. Holt se vyšší úroveň vzdělání již začíná prosazovat, ale jehovisté se ji zase snaží co nejvíce potlačit.