Článek je převzat z Parlamentních Listů

Několik českých vědců se podepsalo pod prohlášení, jímž se na veřejnost obracejí s cílem demaskovat Green Deal. Hlásí se přitom k nizozemské nadaci Climate Intelligence Foundation, která je odpovědí na zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu, jež bere svět jako nezpochybnitelné. Patří mezi ně geofyzik a seismolog Pavel Kalenda, který pro ParlamentníListy.cz upozorňuje na přímé i nepřímé důkazy o malém až zanedbatelném vlivu lidstva na klima a globální přírodní procesy obecně.

Skoro nejméně CO₂ v historii. Vědec Kalenda rozbořil Green Deal

Celý profesní život se geofyzik a seismolog Pavel Kalenda zabývá okrajovými (nepodporovanými) tématy geofyziky a zejména seismologie. Od predikce zemětřesení se dostal ke sluneční aktivitě a planetárním vlivům na Slunce a Zemi a následně i ke klimatu. Jeho odborná zjištění byla tak překvapivá, že nebyla hlavním vědeckým proudem dosud přijata a teprve čekají na své zhodnocení. Týká se to především role Slunce, které řídí nejenom klima na Zemi, ale i samotný pohyb litosférických desek a geologický vývoj Země. Gravitační vliv planet a jejich rázů zase umožňuje nejenom predikovat sluneční aktivitu, ale ukazuje i na dosud neznámou planetu ve Sluneční soustavě.

Protože jeho zjištění popírají řadu dnes obecně přijatých dogmat (například vliv lidstva na klima) nebo politických proklamací (Green Deal), byl zařazen mezi vědecké disidenty a exkomunikován z Akademie věd. „Těch přímých i nepřímých důkazů o velice malém až zanedbatelném vlivu lidstva na klima – a globální přírodní procesy obecně – je už celá řada. Začněme od těch učebnicových. Tak například v učebnici klimatologie od amerického atmosférického vědce, profesora Murryho Salbyho, z roku 2012, která vyšla v prestižním nakladatelství Cambridge University Press, se na stranách 545 a 546 píše o tom, že lidstvo v roce 2010 vypouštělo do atmosféry cca 5 GtC/y (gigatuna uhlíku se rovná jedné miliardě tun) a přitom přirozená výměna CO₂ mezi oceánem a atmosférou byla cca 150 GtC/y (viz obrázek),“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Pavel Kalenda.

Upozorňuje na to, že v letošním roce jsou antropogenní emise CO₂ o něco vyšší, cca 7 až 10 GtC/y, přesto to v celkovém ročním koloběhu CO₂ činí jen cca 6 až 7 % celkové přirozené výměny. „Tato výměna CO₂ mezi atmosférou a oceány je navíc dynamická, takže závisí zejména na teplotě mořské vody (která má asi 50x více rozpuštěného CO₂, než je v atmosféře), kolik CO₂ se uvolní z oceánu do atmosféry, nebo naopak kolik CO₂ se absorbuje ve vodě. Takže vůbec nezáleží na tom, kolik CO₂ bude lidstvo vypouštět do atmosféry, protože o tento podíl se uvolní přirozeně méně CO₂ z oceánu do atmosféry, přesně podle Henryho zákona o rovnosti parciálních tlaků na hladině,“ konstatuje geofyzik. Uvolňování CO₂ z oceánů do atmosféry je řízeno změnami teplot oceánů

Takže uvolňování CO₂ z oceánů do atmosféry je především řízeno změnami teplot oceánů, a to jako integrál teplot. „Slovy profesora Murryho Salbyho z přednášky v Hamburku: Rychlost nárůstu koncentrace CO₂ v atmosféře je přímo úměrná anomální teplotě. Z toho vyplývá, že koncentrace CO₂ v atmosféře je úměrná integrálu anomálních teplot. Samotné globální anomální teploty jsou přímo úměrné integrované (neboli akumulované) sluneční energii,“ dodává Pavel Kalenda. Pro další objasnění nabízí následující obrázek, na němž je zobrazen celý povrch Země a barevně jsou odlišeny koncentrace CO₂ v atmosféře, jak jsou změřeny pomocí družic NOAA.

„Je dobře patrné, že nejvyšší koncentrace CO₂ jsou ve vysokých zeměpisných šířkách (na severní polokouli) od ledna do dubna roku a ty začínají postupně klesat s tím, jak je CO₂ ukládán v rostlinách díky fotosyntéze. Nejnižší koncentrace CO₂ jsou na severní polokouli v srpnu až září, kdy končí aktivní vegetativní období a rostliny se ukládají k zimnímu spánku (a z jejich těl se postupně začíná opět do atmosféry uvolňovat CO₂ díky tlení a hnití). K tomuto procesu se ještě přidává uvolňování CO₂ z permafrostu na jaře a jeho ukládání do sněhových vrstev v průběhu zimy,“ vysvětluje vědec. Největší přírůstky koncentrací CO₂ jsou detekovatelné v Amazonii

Doporučuje každému, aby se pokusil na tomto obrázku detekovat antropogenní vliv (vypouštění CO₂) v průmyslových oblastech, jako je Porýní nebo oblast Hongkongu. „Nic takového na maximech koncentrací CO₂ není detekovatelného. Naopak, detekovatelné jsou kyslíkové plíce Země, zejména v Amazonii nebo v pásu pěstování rýže v jižní Asii, kde jsou jak největší přírůstky koncentrací CO₂, tak největší úbytky koncentrací CO₂ ve vegetačním období,“ zdůrazňuje Pavel Kalenda.

Za druhý důkaz pro minimální vliv lidstva na koncentraci CO₂ v atmosféře považuje (nechtěný) globální experiment z doby Covidu, kdy de facto byla celá planeta v izolaci, přestalo se z 80 % vyrábět zejména v průmyslových centrech Asie a vypouštění CO₂ do atmosféry kleslo obdobným způsobem. Celá zpráva je k přečtení zde.

Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz