Jaký je Bůh?

Pokud již znáte některé moje výplody či myšlenkové pochody, víte, že mám na církve vesměs záporný názor. Pokusím se nyní zde dokázat, že tento názor mám zcela oprávněně. Zamýšlel jsem se totiž nad tím, jaký je vlastně Bůh, Stvořitel všeho. Srovnával jsem si vlastnosti dokonalé Bytosti na jedné straně, a na druhé straně Boha tak, jako ho prezentuje Bible a církve. Zjistil jsem, že všechno je velmi jednoduché a vše do sebe krásně zapadá. Nejdříve tedy - jaký je vlastně Bůh? Pokud existuje jakási Bytost, která stvořila celý vesmír s jeho nekonečnými prostorami, miliardami miliard a tak dále galaxií a hvězd a planet, která vdechla mrtvé hmotě život, (zatím mne nikdo nepřesvědčil o Její existenci ani o Její neexistenci), jaké má asi vlastnosti? Začal jsem přemýšlet o tom, k čemu by jí byl celibát, poklonkování, neustále prošení, pochlebování a modlení. Proč by vyžadovala sexuální abstinenci u jeptišek, proč by nechtěla kondomy, proč by nechtěla antikoncepci. Proč potřebuje vyvraždit Jericho, proč chce bratrovraždy pod Sinají, proč zabíjí 70000 Davidových poddaných kvůli sčítání lidu, proč nechá medvědy roztrhat 42 dětí, když se posmívají Elíšovi.... Nepřišel jsem na to. Nechápu, jak by taková dokonalá Bytost mohla po lidech chtít, aby dodržovali takové pitomosti a pronášeli devotní modlitby a prosby, proč by chtěla po lidech, aby se ponižovali a neustále ho ubezpečovali o své malosti, hříšnosti a jiných nechutných vlastnostech. Pokud nějaký Bůh existuje, zcela jistě má na starosti něco úplně jiného než poslouchat prosby typu "panenko Marie oroduj za nás" a podobně. Když si však přečtu o Bohu v Bibli, zjistím, že takovýto Bůh by jistě tyto naprosto nepodstatné malichernosti vyžadoval. Jenže - On je určitě nevyžaduje. Proč se tedy dělají a kdo je vyžaduje? Jednoduché a prosté: vyžadují je církve.

Když jsem byl na vojně, nemohl jsem pochopit, proč se musí vojíni zahlašovat, bezpodmínečně poslouchat, proč je tam hluboká nerovnost mezi lidmi. A bylo mi to vysvětleno. Tento tzv. vojenský dril má za úkol potlačit u normálních lidí zdravý rozum, aby si tolik neuvědomovali, že když jdou střílet, střílejí do jiných lidí, do lidí, kteří jim vlastně nic neudělali, a kteří jsou na opačné straně také pouze a jen díky vojenskému drilu. Ideální řadový voják by měl být nemyslící bytostí, která bez rozmýšlení plní rozkazy a nebojí se o svůj život. Ono to nefunguje stoprocentně, ale určitý vliv to má. Vojáci, kteří vojnu nenáviděli, ji najednou začnou žrát, pokud dostanou frčku, začnou dusit a ponižovat podřízené. Není to u všech, ti, kteří si zachovali schopnost kritického myšlení jsou do určité míry imunní tomuto sytému a nepodléhají mu do takové míry. Přitom vojenský dril se skládá většinou z nepodstatných věcí, jako třeba vojín Rambousek, kterého poručík už tisíckrát viděl a dobře se znají, musí říci: "Pane poručíku, vojín Rambousek. Dovolte mi s Vámi promluvit." jako kdyby poručík nebyl s to pochopit, že pokud k němu vojín Rambousek přišel, asi by s ním mluvit měl. Normální člověk by řekl "Dobrý den, pane poručíku." Plnění takovýchto nesmyslů má za úkol otupit zdravý rozum a z vojáků udělat poslušnou masu, která půjde do boje a ani ji nenapadne protestovat. Proč toto tady píšu? Ona je obrovská paralela mezi vojenským drilem a náboženskými obřady.

Vše do sebe začne zapadat v okamžiku, kdy pochopíme, že náboženské obřady mají za úkol potlačit kritické myšlení u věřících, aby je ani nenapadlo, že Bůh z Bible je podvod, a aby tito věřící podporovali příslušnou církev. V této chvíli totiž už začíná být jasné, proč je Bůh v Bibli tak rozporuplný. Věřící se ho totiž musí bát. Bůh nemůže být spravedlivý. To se sice říká, ale na příkladech v Bibli věřící vidí že je to jinak a že se ho musí bát. A církev mu pomůže Boha usmířit. Věřící je z Božích vlastností tak zmaten, že vůbec neví, co má dělat, aby Boha usmířil. Má podvádět rodiče jako Jákob, vraždit cizince jako Jozue, nebo být ochoten podřezat svoje děti jako Abraham? Vyvražďovat celé národy jako David? Stavět rodinu proti sobě jako Ježíš? Zříci se svých rodičů? To přece ne? Ale musí věřit, že Bůh je schopen bazírovat na blbůstkách a pak tyto blbůstky církve povýší na věci absolutního významu. A protože chudák věřící se v takovém galimatyjáši nevyzná, je tu církev, která mu vše vysvětlí, povede ho, poradí, co má dělat a když něco už skutečně nejde pochopit, máme přece "Cesty Páně jsou nevyzpytatelné." Je zcela jasné, že obřady, které se konají za účelem naprostého, nepochopitelného nesmyslu, ale povýšeného na Boží vůli, musí kritické myšlení účastníků tvrdě podkopávat a bránit jeho rozvoji. A pak už je jedinec chycen. Pak už odříkává po kněžím přiznání k hříchům, které vůbec neudělal, nebo udělal, ale rozumný člověk by je jako hřích vůbec nepovažoval (třeba použití kondomu). A už je věřící přesvědčen, že plněním nepodstatných blbostí si usmiřuje Boha. Církev mu to přece vysvětlila a požaduje to. Ještě, že tu ta církev je. Co by si bez ní počal. Vůbec by nevěděl, co má dělat, aby se Bůh po něm nevozil. Ale co když se přesto sveze? Bible vysvětlení zná. Jób.

Chudák Jób věřil v Boha a nikdy mu nebyl nevěrný. Ale Satan Boha tak dlouho dráždil, až se Bůh se Satanem domluvili na spolupráci. Satan bude s Božím svolením Jóba pokoušet, ničit mu majetek, pobíjet rodinu a sešle na něj ohromné bolesti. A schválně: začne Jób Boha nenávidět? Ne. Jób vydržel a Boha se nezřekl. Jóbův příklad se uvádi pro to, aby věřící poznali, že budou-li Bohu věrni, nakonec budou odměněni. Ale význam knihy Jób je ještě jeden a důležitější. Tady věřící musí pochopit, že i když se celý život chová bohabojně a nehřeší, klidně může být postižen nejhroznějším neštěstím. Kdyby toto nevěděl, začal by třeba přemýšlet, proč, když se chová zcela podle církevní dogmatiky, dostal třeba rakovinu. Odpověď je nasnadě: Bůh tě má rád a jen zkouší tvoji věrnost a víru. No prosím. Ať se ti stane cokoli, vždy se to dá vysvětlit Boží vůlí. To je pro církve otázka přímo existenční.

Já plně věřím tomu, že Bohu jsou všechny církevní obřady a zpovědi naprosto volné. Je mu úplně jedno, jestli nějaká mladá jeptiška podlehne kráse sexuální touhy, anebo zůstane věrná Ježíši Kristu. O takové blbosti se přece ani starat nemůže. Horší je, že se například nestará ani o to, když dva dospělí lidé umučí k smrti čtyřletou holčičku jenom proto, že hlady vypila svému ročnímu bratříčkovi mléko. O to by se dobrotivý Bůh asi starat měl. Pokud ale je pro něj důležitější sexuální abstinence řádové sestry, není to u mne Bůh, ale Blbec. Z toho je jasné, že Bůh se nestará jednotlivé lidské osudy, ani o osud lidstva jako celek. Přece není možné, aby vyžadoval modlitby a obřady a bylo mu zcela lhostejno, co provádí mafie, jak ničí ekologický systém planety různé koncerny a tak. Ono je mu totiž lhostejné obojí. On má na starosti podstatně důležitější věci. A Země, která je pouze jeden z nesčíslného počtu objektů ve vesmíru, má pro něj význam, odpovídající významu tohoto smítka. Možná, že ji ani neregistruje.

Pokud si tedy dáme do souvislosti Boží vlastnosti z Bible a jednání církví, vidíme okamžitě, jak to do sebe zapadá. Cílem není uspokojovat Boha, ale uspokojovat církve. Bůh, který není vševědoucí, musí být neustále ubezpečován o mé věrnosti. Protože je zřejmě sklerotik, musí se mu připomínat, na koho nemá zapomenout, a že má přijít jeho království. Věřící musí být ubezpečen, že přestože v Bibli je Bůh krutý a nespravedlivý, tak je dobrý a spravedlivý a že se ke mně zachová dobře, budu-li se chovat podle církevních receptů. A i když dostanu rakovinu, je to dobré. Jsem boží oblíbenec a On mne jen zkouší. Všechno se dá vysvětlit a pokud je věřící dostatečně promasírovaný církevními obřady, věří všemu. A věřící cítí obrovský vděk církvi, že ho nenechala na holičkách a v těchto rozporuplných a nepochopitelných věcech mu pomohla. No a to je ono!

Církev ale není zločinecká organizace. Byla, teď už není. Ona jen využívá toho, že v lidech je víra zakořeněna. A když to funguje, proč toho nevyužít. Církevní obřady slouží ne Bohu, ale církvi. Slouží k potlačení rozumného uvažování, aby církev, která se jediná vyzná v tak složité problematice, byla podporována a její existence byla morálně a hmotně zajištěna.

A navíc - věřící věří, že je zcela nevýznamný, že Bůh má běh všech věcí ve svých rukou. Snímá to z člověka velkou část odpovědnosti za vlastní činy a ulehčuje mu to život.

Bůh jako tvůrce vesmíru možná existuje. Nemá ale nic společného s Bohem, který slouží církvím k ovlivňování věřících, s Bohem z Bible. A nemá vlastně asi ani nic společného s Bohem, který existuje jako víra lidí v něj - viz článek Existuje Bůh?

Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz