Bůh skutečně existuje!

Pokud jste se podívali na moje výplody Meditace nad Biblí nebo Paradoxy náboženských tezí, jistě víte, že jsem hledal vysvětlení víry a toho, jak je možné, že někteří lidé věří v Boha, který je v Bibli popsán tak nelichotivě. Tato myšlenka mně tak dlouho vrtala hlavou, až mne osvítilo vysvětlení. Nyní již vím, že Bůh existuje. Už vím, proč je tak rozdílný, proč mění svoje chování s dobou, proč se jinak chová ke katolíkům, jinak k muslimům, jinak ke Svědkům Jehovovým, jinak k ateistům. A je to všechno tak prosté.

Bůh opravdu existuje. Bůh je totiž víra jednotlivých lidí v něj. Ano. My lidé, kteří vládneme abstraktním myšlením, si umíme představit jakousi sílu, která řídí naše osudy a ke které se můžeme upnout. Boha má každý člověk ve svém vědomí. I ateisté. Ti ho nazývají např. Svědomí. Pokud totiž upnu svoje myšlení k  Bohu, určitým způsobem si ulehčuji svoje bytí na Zemi. Přesouvám odpovědnost za osud svůj i ostatních lidí na "toho, který má běh všech věcí ve svých rukou". Toto jednoduché vysvětlení Boží existence totiž zcela odpovídá všemu, co o náboženstvích víme. Vysvětluje to různé druhy náboženství a různé způsoby vykládání Božích vlastností. Protože Bůh je vlastností lidského subjektu, proto je tak rozporuplný. Proto Boží vlastnosti, které se Bible snaží verbálně absolutizovat, neodpovídají Božím činům a spíše se zdá, že Bůh se chová jako rozmařilý, despotický vládce. Každý člověk si ho totiž představuje a ve svých myšlenkách "vidí" jinak. Samozřejmě se objevují instituce, které vycítily možnost na těchto skutečnostech založit svoji existenci. Těmto institucím se říká církve. Ty si vzaly za úkol sjednocovat abstraktní, subjektivní vnímání Boží existence od co největšího počtu lidí. Shánějí své ovečky a vysvětlují náboženské otázky tak, aby co nejvíce lidí věřilo jednotně. Dávají lidem recepty, jak se Bohu co nejlépe zavděčit, jak se chovat, jak podporovat tu příslušnou církev, protože o tohle hlavně jde.

Výše uvedené tvrzení potvrdila například katolická církev velmi dobře během své skoro 2000leté existence. Kolikrát změnila názor na různé přírodní jevy, na podstatu vesmíru a podobně. Vysvětluje to i tu skutečnost, že Bůh nedal lidem přesný kalendář a teprve, když vědci upřesnili délku roku, bylo možno přesný kalendář zavést. V Bibli popisované Kněžské a Obětní řády přestávaly platit spolu s  pokrokem, dalo by se říci, že Bůh se vyvíjel a jeho znalosti rostly se vzděláváním lidské společnosti. Je sice pravda, že církev se snažila pokrok vědy zastavit, aby udržela dogma, že Bůh je vševědoucí a neměnný, ale všechny tyto snahy se ukázaly časem neudržitelné, protože Bůh je vlastnost lidského vědomí, a to se vyvíjí.

Tímto je možné i vysvětlit, proč někteří katolíci milují bližního svého, proč jiní katolíci soudí činy druhých, proč jiní zase, třeba v Ulsteru nebo nyní v Indonésii, zabíjejí. Proč Svědek Jehovův má na spousty Božích vlastností úplně jiný názor, než katolík. Každý totiž vidí Boha jinak, rozdíly jsou právě velmi různé, a církve se pouze snaží sjednotit názory na Boha tak, aby každá ovládla co největší počet věřících pro sebe. Vede se to různě. Velký počet získala katolická církev, jiný pravoslavná, jiný evangelická, jiný protestantská. Velký počet má islámská církev. A tyto církve si rozdělily sféry vlivu na Zemi. A ono to funguje. Každá církev má nějaké dogma, které je to jedině správné, a kdo se chová a věří podle něj, ten bude spasen. Zajímavé právě je, že těchto dogmat je mnoho a víceméně se od sebe liší, a někdy i úplně pro tato dogmata v zásadních věcech.

Já vím. Nedává to odpovědi například na vznik světa nebo vesmíru. Ale to nedává žádné náboženství. Bůh stvořil Zemi? Dobrá. Ale kdo stvořil Boha? A jsme tam, kde jsme byli. Takže Bůh je, jednoznačně existuje, protože ovlivňuje chování miliard lidí. Pokud by někdo chtěl tvrdit, že Bůh neexistuje, jako kdyby tvrdil, že neexistuje myšlenka. Bůh je totiž obrovský souhrn myšlenek. Sice u každého víceméně jiný, ale to zcela odpovídá různorodosti lidské civilizace.

Myslím, že je dobře, že Bůh existuje. Bůh pomáhá lidem snášet trápení života, ulehčovat mu každodenní starosti a naplňovat ho dobrými pocity. A Bůh nemůže za zločiny, páchané v jeho jméně (upalování, křižácké výpravy, odpustky, vyhnanství, náboženské války, politické procesy...). Jak jistě všichni víme, za tyto zločiny můžou jen a pouze církve či jiné organizace. Proto je potřeba aby lidé, pokud věří, věřili co nejupřímněji, ale aby nebyli manipulováni církvemi. Církve zneužívají víru ve svůj prospěch a tam, kde se církev dostane k moci, tam začíná bezpráví a útisk. Důkazů na to je dost. Tam, kde církev je své moci zbavena, je krotká a mírná. Tam, kde moc získá, stává se z  beránka krutá šelma.

>Teď asi mnohé z vás velmi překvapím následujícím tvrzením. Podle mého názoru patří k náboženským směrům i komunismus. Uvědomme si, že komunistická strana se v době své moci chová jako církve. Komunistická ideologie je vlastně dogma o rovnosti lidí, o odstranění bídy, s hesly typu "každý podle svých možností, každému podle jeho potřeb" a komunistické strany prosazovaly toto dogma podobně jako církve, totiž zneužily ho. Jsou přece obrovské paralely s chováním komunistických vůdců a chováním papežů, chováním aparátů komunistických stran a chováním církví, můžeme například srovnat politické procesy padesátých let u nás a inkviziční soudy z dob, kdy katolická církev byla u moci, můžeme srovnat honosné a drahé stavby chrámů na jedné straně a na straně druhé stavby drahých komunistických sekretariátů. Pouze slovo "Bůh" je u komunistů zakázáno a vlastně není nahrazeno jiným jednoduchým slovem. Ale víra komunistů (teď mám na mysli řadové členy) existuje. Je o lepších zítřcích, o rovnosti lidí, o odstranění nouze, o tom, že to všichni chtějí a víra v to, že Bůh neexistuje. A jako u všech náboženských směrů, i tady vůdcové tohoto směru pokazili, co mohli a zločiny některých z nich dosáhly obrovských rozměrů.

Další rozumy z této blasti najdete v mém výplodu Jaký je Bůh?

Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz