Jak získat hloubku ostrosti u makrofotografií

... a vlastně i jinde.

Občas, a zláště u makrofotografií, nás omezuje příliš malá hloubka ostrosti, daná velkým přiblížením fotografovaného subjektu. Částečně se to dá dohnat větším zacloněním objektivu, ale leckdy to nestačí. V tom případě nám pomůže pěkná vychytávka, kterou obsahují lepší fotoaparáty Canon (a zřejmě i jiné značky), která se nazývá "depth of field bracketing", či počeštěle "bracketing ostření". Princip je vyfotit předmět vícekrát (třeba sedmkrát), pokaždé zaostřit na trochu vzdálenější část a z těch třeba sedmi snímků pak vytvořit z jejich zaostřených částí jeden celkově ostrý snímek. Nahoře vidíte jeden ze zdrojových jen na část zaostřených snímků, dole pak, jak dopadl výsledek po složení. Foceno aparátem Canon EOS M50 Mark II s objektivem Canon EF-M Macro 28 mm. Obrázky byly pak sestaveny do jednoho ostrého pomocí software Canon Digital Photo Professional 4.

Vlastní nafocení je velmi rychlé (samozřejmě ze stativu), i když Canon EOS M50 mark II tuto vychytávku vůbec nemá. Foťák nastavím na ruční řízení expozice a automatické ostření. Předmět pak naaranžuji a povolím spouštět expozici dotykem na displeji. No a potom už se jen postupně dotknu obrazovky od začátku do konce fotografovaného předmětu. Foťák se vždy zaostří na místo dotyku a udělá fotku. Pak na PC spustím Canon Digital Photo Professional 4, tyto fotky mu vyberu a pustím z nabídky Tools funkci Deep compositing. Procedura trvá cca pět vteřin na jednu zdrojovou fotku (při rozlišení 24 Mpx), takže pokud mám třeba osm zdrojových fotek, počkám si asi třičtvrtě minuty.

Ještě jednodušší je tento proces u přístroje, který focení těchto zdrojových fotek podporuje, třeba Canon EOS M6 mark II. Zvolím si u něj v menu funkci "Braketing ostření", zvolím si kolik snímků se má udělat, jaký stupeň posunu zaostřování bude (foťák to přizpůsobuje i vůči nastavení clony). Nakonec zaostřím na nejbližší místo a stisknu spoušť. Musím mít povoleno Automatiská zaostřování. Aparát vyfotí s postupným přeostřováním zvolený počet snímků. Tyto pak složím v PC shodně jako v předchozím případě:

a zde jsou dva zdrojové obrázky z osmi, které automaticky nafotil můj Canon EOS M6 mark II.

Velice mne překvapila doba, za jakou přístroj EOS M6 mark II těch osm fotek (kdy vždy musel také přeostřit) stihl vyfotit. Nejprve jsem myslel, že ta funkce nefachá, protože to bylo ve zlomku vteřiny hotové. Až nevěřícně jsem zíral do hotových fotek, že jich tam opravdu osm přibylo. Existují také i přístroje, které si z nafoceného materiálu sami složí výsledný ostrý snímek.
Další příklad tohoto postupu je možno vidět na nafocení součástky č. 1236 na mých stránkách o stavebnici Merkur.

A ještě několik fotek, sestavených kvůli celkové ostrosti:
Starý stavěcí kroužek ze stavebnice Merkur


Nějaké špinavé staré zubaté kolečko


a toto staré zubaté kolečko po umytí


Mosazná kolečka tvořící převody v modelu tkalcovského stavu ze stavebnice Merkur

Neoříznutá fotografie matičky M3,5 pomocí objektivu EF-M 28 mm f3,5 MACRO

Fotografie matičky je pořízena aparátem EOS M6 mark II s objektivem EF-M 28 mm f3,5 MACRO na největší přiblížení. Nasvícena je přímo objektivem. Tak takhle blízko mohu ještě bez mezikroužků. Rozklikněte si to. Dvakrát!

Chcete-li nám o tom něco napsat, tak na adresu
merkur@kreteni.cz

případně
mail nejvyššímu Kreténovi

Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz