Dantovo peklo. Satan požírá tři duše najednou, jiné se škvaří v kotli. Prostě křesťanské peklo.
Dogmatika ŘKC - Nesesmilníš

Nesesmilníš

aneb nejméně úspěšné Boží přikázání

Desatero (Výtah z Ex 20)

1. Nebudeš mít jiného boha mimo mne.
2. Nezobrazíš si Boha zpodobením ničeho, co je nahoře na nebi, dole na zemi nebo ve vodách pod zemí.
3. Nezneužiješ jména Hospodina, svého Boha.
4. Pamatuj na den odpočinku, že ti má být svatý.
5. Cti svého otce a svou matku.
6. Nezabiješ.
7. Nesesmilníš.
8. Nepokradeš.
9. Nevydáš proti svému bližnímu křivé svědectví.
10. Nebudeš dychtit po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.

Takto jsou přikázání popsána v Bibli. Všimněme si, že katolická církev si Desatero upravila podle svých potřeb. Vynechala přikázání druhé, které vesele porušuje, protože podle její dogmatiky je Kristus Bohem (jednou částí trojjediného Boha), ale jeho zobrazování a sochání patří ke katolické církvi jako k velbloudovi hrby. Takto by ovšem měla jen devět přikázání. Co s tím? Tak jednoduše rozdělila desáté přikázání na dvě. Z textu "Nebudeš dychtit po ženě svého bližního" udělala "Nepožádáš manželky svého bližního" a z čistě majetkového příkazu, kdy žena je uvedena jako jeden druh majetku (tehdy to tak bylo) (dům, žena, otrok, otrokyně, býk, osel) udělala zákaz čistě sexuální. Proč však tedy nezákázala i další druhy sexuálního styku, třeba "Nepožádáš býka bližního svého", není jasné. Ale dosáhla opět čísla deset a byla spokojena. My se však zaměřme na skutečnou podobu Desatera, ne na to, jak bylo upraveno pro potřeby katolické církve.

Když se podíváme na Desatero přikázání a zamyslíme se, které z "civilních" přikázání (5-10) je nejméně dodržované, (odhlédněme nyní od čistě náboženských povinností 1-4, jejichž míra dodržování je úměrná religiozitě společnosti), vyjde nám zcela jasně "Nesesmilníš". Proč je tomu tak? V dalším vysvětlování se budeme soustřeďovat hlavně na muže, protože ti daleko více takto "hřeší".

Náboženské vysvětlení

Vysvětlení je možné v několika rovinách. Nejjednodušší je vysvětlení náboženské: Člověk dostal svobodnou vůli. Zneužil ji, vzbouřil se proti Bohu a tak je poznamenán dědičným hříchem a má sklony ke zlu. Proto páchá zlo. Ten, kdo smilní, je člověk, pokoušený zlem, tyto jeho činy jsou projevem zla. Provádí to, co je Bohu nemilé, to, co škodí lidem, protože rozbíjí rodiny.
Jednodušší vyjádření: Muži jsou většinou zlí, jsou to hajzlové, kteří si chtějí jen užívat a je jim jedno, že tím ubližují svým ženám.
Je jasné, že toto vysvětlení je poplatné náboženské tradici. Vysvětluje porušování tohoto přikázání zneužitím svobodné vůle, dané nám Bohem, k páchání zla, protože člověk je zlý a k tomu, aby nehřešil, musí nad sebou mít trestajícího Boha.
Ale nepomohlo to. Toto přikázání patří k nejvíce porušovaným Božím příkazům.

To že daleko méně lidí porušuje přikázání "Nezabiješ", vysvětlují církve tím, že vraždy jsou trestány státními orgány, takže se jich lidé více bojí. Ano, na tom je jistě hodně pravdy. Ale zkusme se na věc podívat jiným pohledem. Pohledem zcela opačným, pohledem vědy. Pohledem vědce, který je znám svým ateismem, Richarda Dawkinse. Následující text není přesná citace tohoto vědce, ale je to určitý souhrn jeho tezí, jejichž aplikací lze vysvětlit z nenáboženského pohledu problém "smilstva", a to speciálně mužů.

Zkusme se na chvíli osvobodit od náboženské teorie stvoření člověka k obrazu Božímu a předpokládejme, že platí vysvětlení evoluční teorie, kterou konkrétně rozpracoval Richard Dawkins. Uvidíme, že toto vysvětleníje velmi zajímavé a velmi dobře odpovídá situaci, která existuje.

Teorie sobeckého genu

Takže: Veškerý život nevznikl za účelem existence organismů. Organismy jsou jen pomocné obaly na skutečnou příčinu života, kterou je reprodukce genů. Podle Dawkinse život vznikl pozvolným vývojem od nejjednodušších replikátorů (molekul, schopných podporovat rozmnožování sebe sama) po vznik genů (složitých molekul DNA). Veškerý tento proces je proces nevědomý. Geny se rozmnožují proto, že přežily jen ty kombinace, které rozmonožování umožňují. Postupně vznikaly jednoduché organismy, které představovaly zvýhodnění pro rozmnožování genů, které obsahovaly. Přirozeným výběrem dále přežívaly ty organismy, které se lépe uměly přizpůsobit podmínkám přežití svých genů. Pomáhá tomu princip pohlavního rozmnožování: Potomek zdědí od každého rodiče přesně polovinu genů. Proto vznikají nejrůznější kombinace vlastností a ty nejvýhodnější přežívají. Platí to i pro různé jedince stejného druhu. Na konci této vývojové řady je člověk, který je zvýhodněn vůči jiným organismům vědomým používáním umělých prostředků k přežití (oděvy, zbraně, řeč, učení...). Geny, které vytvořily člověka, přežívají velmi dobře. Nejsou však jediné. Takřka každý koutek Země je obýván organismy, nejlépe přizpůsobenými k replikaci genů (k přežití) v tamních podmínkách. Organismy jsou jen prostředkem, "schránkou" pro replikující se geny. A proto jsou nejvíce reprodukovatelné ty geny, které vytvářejí nejodolnější, nejefektivněji se rozmnožující a nejchytřejší organismy. A opakuji: cílem není existence organismů, ty slouží jen jako "schránka" na geny. A to včetně člověka. A zde je úhelný kámen nenávisti věřících: My jsme jen nějaká schránka na geny? My? My, které Bůh stvořil k obrazu svému? Nesmysl!

Chování většiny organismů určují výhradně geny. U organismů nejvyšších však ke genům přistupuje i další aspekt: napodobování, zkušenosti. A u člověka, který je schopen se učit a komunikovat pak přistupuje i rozum a výchova. Principy, které jsou jeho společností dány. Ale přesto i u něj určitou měrou ovlivňují jeho chování jeho geny. Můžou být potlačeny či zdůrazněny vlivem výchovy a dalších vnějších vlivů, které na něj působí, ale jejich vliv nemůže být zcela zrušen.

Takže představme si dva muže. Jeden z nich nemá rád sex, druhý ano. Který z nich bude mít více potomků? Většinou ten, který má rád sex. A protože tato vlastnost je velice výhodná pro přežití genů, budou v dalších generacích v populaci tvrdě převažovat ti, kterým se sex líbí. Lidé, kterým se sex nelíbí, budou ubývat, nevymřou ale zcela.
Muži však také mohou být rodiči daleko většího počtu dětí, než ženy. Stačí, aby byl muž "přelétavý", čili lovec, a může oplodnit v krátkém čase mnoho žen. Takoví muži budou mít v populaci samozřejmě daleko více potomků než ti "věrní", ti, kteří nevyhledávají jiné ženy. Ti věrní také mohou často vychovávat dítě, které zplodil muž "lovec". Jaké geny tedy v populaci nejvíce přežijí? Ty, které u mužů způsobují chuť na sex a také ty, které z muže dělají "lovce žen". Potomků těchto mužů bude v populaci nejvíce a protože tito potomci mají také polovinu genetické informace od svého otce, často mají sklony k "lovení žen", dané geneticky. Musíme si uvědomit, že tyto sklony k tomuto chování, které jsou dané geneticky, nemají za cíl přímo zplodit co nejvíce potomků. Takto geny neovlivňují chování. Geny jsou zcela nevědomé. Ale geny podporují primárně chování, které vede k plození většího počtu potomků. Takových genů je v populaci nejvíce. To totiž pro tyto geny znamená výhodu před ostatními. A protože muži s těmito geny budou mít v populaci nejvíce potomků, bude mužů s těmito sklony v populaci také velmi mnoho. Odpůrci evoluční teorie toto nejsou schopni pochopit a tvrdí, že pokud muž používá antikoncepci, nemá pak žádné "genové" důvody k promiskuitě. Takže ještě jednou: Geny neovlivňují antikoncepci. Geny vyvolávají chování, které vede k většímu počtu potomků. A nevyvolávají ho záměrně, geny žádný záměr nemají. To také odpůrci evoluční teorie nejsou s to pochopit. Geny ovlivňují chování tímto způsobem proto, že ti jedinci, kteří se takto chovají, mají nejvíce potomků a proto se tato vlastnost zcela automaticky prosazuje do budoucích generací. Naopak vlastnost "neplodnost" se nezdědí ani do první generace a zmizí. A vlastnost "nesnáším sex" se díky tomu, že tito lidé nestojí o sexuální akt a mají proto méně potomků, přenáší do dalších generací v podstatně menším počtu jedinců, takže zdaleka nemá převahu.
Važme si proto nepřelétavých mužů. Jsou vzácní.
Ano, nemusí se nám to líbit. Myslíme si, že není možné přece omlouvat zlo těchto mužů geneticky, jako by za to nemohli! Oni jsou přece zlí!

Je tu však také vliv společnosti, prostředí, výchovy. Naše společnost nevěru odsuzuje a to také způsobuje, že se muži snaží "krotit" a svoji pudovou rozsévačnost mírnit. Někdy je však vliv genů natolik silný, že vnější "psychologické" vlivy nestačí tyto pudy zcela potlačit. Takoví muži pak "loví". A mají v průměru více potomků, než muži, kteří neloví. Sedmé přikázání funguje tak málo prostě proto, že se staví proti přirozenosti lidí. Ale pozor, to neznamená, že toto přikázání je špatné. Pokud je něco v nějaké společnosti lidskou přirozeností, neznamená to, že toto je vždy pro tuto společnost také dobré. Naše společnost stanovila nějaká pravidla a přizpůsobila tomu své zákony a zvyklosti. Tato pravidla jsou v případě věrnosti proti lidské přirozenosti (zvláště mužské) a proto tak špatně fungují. V populaci převažují muži, kteří svoje sklony k "lovení" nedovedou vždy potlačit rozumově, přestože si uvědomují, že tím často ubližují jiným. Takže evoluční teorie tvrdí: Promiskuitní muži jsou ti, kteří nezvládnou rozumově zkrotit svoji touhu po sexu s větším počtem žen. Tato touha je jejich přirozeností, daná geneticky, protože tato vlastnost přímo způsobuje, že se tyto geny více množí a v populaci převažují. Bohužel geny těchto mužů mají ve společnosti, zavrhující nevěru, obrovskou výhodu. Tito muži mají průměrně více potomků v populaci než ti, kteří umí své geny zkrotit. Proto je v populaci také docela dost nevěrných mužů. Teorie sobeckého genu zcela jednoduše vysvětluje příčiny přelétavosti mnoha mužů jako vlastnost přirozenou. Není nutno vysvětlovat chování těchto mužů "čistým zlem". To tento problém neomezí a vůbec ho nevyřeší. Vždy%t o vidíme okolo sebe. Navíc "lovci" to se ženami umí. Jinak by nebyli úspěšní a jejich geny by se nereplikovaly ve velkém počtu jejich dětí, protože jen úspěšný "lovec" replikuje svoje geny v mnohých potomcích.

Takto jsem z teorií Richarda Dawkinse odvodli příčinu mužské nevěry sám. Až potom jsem si přečetl to, co o této problematice píše třeba sexuolog Radim Uzel: "Muži mají k nevěře blíže než ženy. Muž je geneticky naprogramován na výměnu partnerky, je mu dáno, aby rozšířil svůj genetický vklad na co nejvíce potomků. I z tohoto důvodu bylo na mnohých místech světa běžné oficiální mnohoženství."
Odpůrci ëvoluce a zvláště pak věřící ostře odsuzují MUDr. Uzla za podobné výroky. Jenže už nikdy necitují další výroky tohoto sexuologa na toto téma, protože se jim k rozsévání nenávisti už nehodí. Radim Uzel se velmi kriticky totiž staví k rozbíjení rodiny kvůli nevěře, například pokud muž odejde za novou milenkou a opustí fungující rodinu.
Jenže jakákoli náboženská teorie typu Muži jsou prostě zlí, chtějí si jen užívat, nehledí na to, že ubližují druhým, jsou to hříšníci rozsévá pouze nenávist a pravou příčinu mužské promiskuity neřeší. Žena, která je pod vlivem těchto "teorií mužského zla" daleko častěji reaguje tak, že se rodina buď rozpadne, nebo se stane nefunkční. Nechci tím tvrdit, že mužská nevěra je správná a že je to v pořádku. Naše společnost má nějaká morální pravidla, která jsou nevěrou porušována a proto by nevěra neměla být jen tak tolerována. Ale ty ženy, které jsou přesvědčeny o "mužském zlu" a pak jsou konfrontovány s partnerovou nevěrou, reagují jinak než ty, které chápou genetické zákony. Prvním ženám se partner zhnusí a další soužití je už problematické. Druhým to samozřejmě také radost neudělá, nicméně jsou schopny reagovat tak, aby se společné soužití nezničilo a partner nevěru ukončil. Jde jen o to, o co těm ženám jde. Pokud jim jde o pomstu a co největší ponížení a zavržení partnera, určitě jim to vyjde. Pak zůstanou samy se svou nenávistí k mužům. Pokud jim jde o to, zůstat ve vztahu s partnerem, který se delší čas osvědčil, pak to určitě vyjde těm moudřejším ženám. Pokud by se rozešly se svým partnerem, nemají nikde záruku, že jejich další partner nikdy nezahne. Tak to prostě je. Ano, najdou se tací, ale jsou vzácnější. Nejúčinněji se proti nevěře a hlavně proti jejím fatálním následkům bojuje co nejkvalitnějším partnerským soužitím, vzájemným vycházením si vstříc, uznáváním individuality svého partnera, neomezováním ho... Pak si i muž s přelétavými geny uvědomí, že by byl ještě větší blbec, kdyby takovou ženu opustil kvůli nějaké... A také si může i uvědomit, že mu nestojí za to, aby si dělal problémy a riskoval rozchod. Ale to je přece jen věc nejistá. Bohužel vlastnosti evolučního výběru nám daly do vínku více mužů s přelétavými geny.

To, že z genetických pravidel lze odvodit příčinu nevěr mnoha mužů ještě neznamená, že tuto nevěru tím omlouvají. Když to přeženu, můžeme si to srovnat s vědci, kteří pátrali po příčinách Hitlerovy schopnosti dělat tolik zla. Pochopení těchto příčin totiž pomůže se tomuto zlu v budoucnu vyvarovat. Prosté tvrzení "Hitler dělal zlo, protože to byl hajzl" nevysvětluje vůbec nic. A ještě horší je nařčení těchto vědců, že tím Hitlera omlouvají. Pokud budeme konstatovat, že nevěrní muži jsou nevěrní čistě jen proto, že to jsou hajzlové, kteří si chtějí jen užít, nepochopíme pravou příčinu jejich chování a s velkou pravděpodobností s tím také vůbec nic neuděláme. Dopracujeme se jen k nenávisti. Skutečný stav ve společnosti tomu také dává za pravdu. Pokud však tuto příčinu pochopíme, můžeme například vysvětlit, proč to ti muži dělají. Ženy by mohly pochopit, proč po nich ti muži "jedou". Z pudových, genetických důvodů. Že to jsou muži, neschopní zcela utlumit pud "lovce žen". Ženy často nevěří náboženskému vysvětlení, "lovec" jim nepřipadá jako "nádoba zla" a podléhají mu. Pokud však ženy pochopí přirozenou příčinu chování "lovců", sice přirozenou, ale společnosti škodlivou, pak je mohou daleko snadněji odmítat. Pokud si totiž ženy uvědomí, že případným otěhotněním s "lovcem" zvyšují počet jedinců s přelétavými sklony, mohou mít silnější důvod takové muže odmítnout. A to je hlavní cesta, jak omezit počet "přelétavých" mužů ve společnosti. Pokud je budou ženy odmítat, budou mít tito muži méně potomků a počet jedinců s těmito geny bude v populaci klesat. To náboženské teorie odmítají a v tom jsou nejvíce škodlivé (tedy kromě podněcování nenávisti ke zlým hříšníkům). Pokud jsou ženy přesvědčeny, že přelétavost nezávisí na dědičných dispozicích, toto nebezpečí si neuvědomí. A pokud si ženy začnou vážit svých věrných manželů a nebudou je odmítat kvůli nějakým "lovcům žen", bude se v populaci postupně zvyšovat počet mužů s méně výraznými "loveckými" sklony. Další šance, jak zmenšit počet "lovců" je důsledné používání antikoncepce. Pak sice "lovci" uloví mnoho žen, ale nezvýší to počet jejich potomků a jejich geny tím nebudou zvýhodněny. Cílem zděděného chování není přímo plození potomků, ale to, co to plození primárně způsobuje, a to je sex s velkým počtem žen. Muži jsou puzeni k sexu, ne k oplodnění. Tak daleko geny nezajdou. O antikoncepci geny nevědí zhola nic. Ony totiž nevědí vůbec nic, stejně jako agent Johnny English. Současná situace je totiž hlavně způsobena obdobím, kdy se antikoncepce nepoužívala. V populaci se replikuje tolik genů "lovců", protože tyto geny stále má mnoho žijících jedinců.

Velice důležitá věc: Jedinci, kteří zvládnou zkrotit svoji sexuální touhu rozumem a neloví v "cizích vodách", mezi námi také existují. Jenže tito jedinci mají přímo v důsledku této schopnosti méně dětí než ti, kteří to nezvládají. Jejich geny, které definují takové vlastnosti organismu, kde je rozumová složka v této oblasti v převaze, však způsobí takové chování, které má za následek menší počet potomků s takovými vlastnostmi v populaci. Dalo by se namítnout: A proč tedy není mezi námi nejvíce jedinců vyloženě slabomyslných, kteří jen slintají a souloží? Odpověď je velice jednoduchá: Protože takové muže ženy nechtějí a nedají jim možnost zplodit potomky. Nejvíce šancí mají geny, způsobující chování lovce a současně takové rozumové schopnosti, které ženu zaujmou. Takovéto geny mají nejvíce šancí se replikovat. Jak jednoduché, milý Watsone!

Homosexualita

O tom, zda je homosexualita dědičná, se stále vedou spory. Pokud by však dědičná alespoň zčásti byla, pak náboženské chápání by paradoxně působilo proti snížení počtu těchto jedinců ve společnosti. Náboženské tradice totiž homosexualitu zavrhují a nutí homosexuály do heterosexuálních svazků, ze kterých by mohlo vyjít větší procento jedinců s homosexuálními sklony. Pokud by homosexuálové nebyli zrazováni od homosexuálních svazků, počet dětí homosexuálů by poklesl. Podotýkám, že nemám nic proti homosexuálům. Pokud to jsou dospělí lidé, tak jak se chovají je čistě jejich věc a nikomu do toho nic není.

Nezabiješ

Dawkinsova teorie také velmi jednoduše vysvětluje, proč je ve společnosti daleko menší počet vrahů než "lovců žen". Prostě proto, že vraždění nezvýhodňuje geny k větší reprodukci. To, že někoho zavraždím, samo o sobě nijak nezvýší genetickou šanci na větší množství mých potomků. Proto tento gen není pro přežití důležitý, navíc zde také působí i strach z trestu. Ale to, že "ulovím více žen" však tuto šanci přímo a jasně zvyšuje. Proto se geny "lovců" ve společnosti tak rozmnožily.

Závěr

Proti teorii sobeckého genu můžeme protestovat, můžeme v ni nevěřit. Jedno je ale jisté. Stav společnosti ji potvrzuje.


Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz

Boře, chraň mne před tvými uctívači
Kreteni - založeno (K2) 1997, resuscitováno (K15) 2010; změněno (K1): 28.12.2013