Moje magnotofonové pásky ve své době...

Toto pojednání je ve svém hodnocení zcela subjektivní a chci v něm popsat období zhruba sedmdesátých,osmdesátých a počátku devadesátých let minulého století, kdy jsem hodně nahrával a poslouchal hudbu prostřednictvím kotoučových magnetofonů. Chci zde subjektivně zhodnotit kvalitu mnou v té době používaných magnetofoných pásků. Jeden z důvodů vzniku tohoto pojednání je uvést (podle mne) na pravou míru některé nesprávně zakořeněné pojmy o tomto tématu.

Můj první magnetofon, se kterým jsem přišel do styku, byl Tesla Sonet B3 a první pásek byl BASF PES26:

Tento pásek mne zcela zklamal. Špinil páskovou dráhu a měl tolik drop-outů, že byl vlastně nepoužitelný. Měli jsme ještě jeden, ten samý pásek, na kterém můj tatínek měl nahranou němčinu, kterou se učil, a ten byl trochu lepší. Možná ale proto, že se používal méně často. Pak jsme si pořídili pásek Emgeton-EX, což byl první československý pásek s dvojnásobnou hrací dobou, ale narozdíl od BASFu neměl polyesterovou podložku, ale jen PVC. Nicméně tento pásek mi nějak rychle zmizel z paměti a nevím, co se s ním stalo. Pamatuji se jen, že oproti BASFu PES26 dropouty neměl (možná proto, že byl nový) a hrál při prvním použití velmi dobře. To je jediná chvíle, kterou si s tímto páskem pamatuji. Ještě si vzpomínám, že výrobce (Filmové laboratoře Gottwaldov) přikládal k tomuto pásku dotazník, aby měl od prvních zákazníků zpětnou vazbu. V tomto dotazníku jsme tento pásek pochválili, ale to je opravdu vše, co si o něm vzpomínám. Tento pásek také velmi rychle zmizel z trhu, byvše časem nahrazen typem Emgeton DP 25 LN. A pak přišel první pásek, který byl opravdu "dělník", nešpinil, hrál velmi dobře, na nějaké drop-outy si u něj vůbec nevzpomínám. Byl to pásek Agfa PE-41, doporučovaný i výrobcem našeho magnetofonu. Tento pásek mně vrátil víru v používání magnetofonu, nabouranou tím hrozným BASFem.

Pak jsem si konečně pořídil magnetofon Tesla B56, protože jsem toužil mít stereofonní přístroj. A samozřejmě jsem používal pásky Agfa PE-41, se kterými jsem byl spokojen. Pak se na konci šedesátých let objevil pásek Agfa PE-46, který byl ještě lepší (měl nižší šum a lépe přenášel výšky) a byl za stejnou cenu (155 Kčs 540 m na cívce 15 cm a 205 Kčs 720 m na cívce 18 cm). Cívky 18 cm však byly na našem trhu velmi vzácné (vlastně se ani nepamatuji, že bych nějakou v našem obchodě viděl).

A pak to přišlo. Pásky Agfa se staly velmi vzácnými a náš trh zahltil v roce 1971 pásek Emgeton DP 25 LN, již na polyesterové podložce, a to za stejnou cenu jako Agfa PE-46. Byl jsem z toho docela nešťastný a dvakrát, nemoha sehnat u nás Agfu, jsem v nouzi Emgetona koupil. Emgeton mne ale zklamal. Nedosahoval kvalitou ani na Agfu PE-41.Při výrobcem doporučené rychlosti měl sice malé, ale znatelné úbytky na výškách.

A najednou jsem za výlohou zahlédl 18 cm pásek Maxell LN 25-120. A také za 205 Kčs, jako Emgeton. Nezaváhal jsem a doma jsem žasnul nad úžasnou kvalitou nahrávky. Pásek měl ještě čistší a zvonivější výšky, než Agfa PE-46. Bylo mi jasné, že už jiné pásky nechci. Jenže znáte to. Po Maxellu jako by se nadále zem slehla, Emgetonů bylo, jako když naseje.

V roce 1979 se objevil Emgeton TP 18 LN. Pásek s trojnásobnou hrací dobou, stejně velká cívka pobrala o 50% pásku navíc a také byla patřičně dražší. 18 cm cívka s 1080 m pásku byla za 295 Kčs a byla ale velmi vzácně k sehnání. Líbila se mi prodloužená hrací doba, na rychlost 9,53 cm/s hrála jedna strana přes tři hodiny a pásek jsem tedy pořídil ve dvou 13 cm/540 m cívkách a slepil si 18 cm/1080 m cívku. Překvapilo mne, že šel ochotněji do výšek než jeho tlustší bratříček, připadalo mi, že hraje velmi dobře, vlastně jako Agfa PE-46.

Na Maxella jsem však na trhu narážel dost vzácně. Mnozí píšou, že to byla pouze podpultovka, ale já, pokud jsem je sehnal, tak vždy úplně volně. Pamatuji se, jak jsem jednou koupil tři Maxell UD 25-120 najednou! A pak už občas pásky Maxell k sehnání byly, stále za 205 Kčs, pouze se měnila barva krabiček já už nic jiného nekupoval.

Mezitím jsem ještě inovoval svůj magnetofon na Tesla B115, kterýžto ve spojení s pásky Maxell hrál skutečně perfektně.
Emgeton DP 25 LN se od roku 1982 začal objevovat s označením STEREO na krabičce a s inovovaným lístečkem v krabičce. Kvalita mírně stoupla.

>

Pak se v roce 1983 objevilo "překvapení". Emgeton DP 25 LH, který byl již dobrý a hrál podobně jak Agfa PE-46, bohužel ho ti naši blbečci zdražili.
V roce 1987 se objevil i typ Emgeton DP 25 LHD. Tento pásek měl vynikající kvalitu. Konečně. Dal se srovnat i s Maxellem.

Pásky Emgeton DP 25 LH a DP 25 LHD. Typ LH měl zvýšenou cenu a i kvalitu, LHD byl ještě lepší (prý byl dotován kobaltem) a už zase za původní cenu.


Popisy na zadní straně pouzder pásků DP 25 LH a DP 25 LHD. To chlubení u LH trochu opodstatnění mělo.
U typu DP 25 LHD se ničím nechlubili, cena zase byla na předchozí úrovni a přitom to byl špičkový pásek, lepší, než LH.

Já jsem kupoval Maxelly, pokud zrovna na trhu byly a já na ně zrovna měl, nakonec jsem jich měl osm.
Ke konci osmdesátých let se objevil na našem trhu pásek Agfa PE-49, dokonce na 18 cm cívce. Zkusil jsem jeden koupit (tady už cena byla mastnější, 280 Kčs) a zjistil jsem, že si nezadá s Maxellem (ten ale stále stál 205,- Kčs). Tato Agfa skutečně hrála skvěle. A všimněte si, že výrobce narozdíl od Agfy PE-46 na balení vůbec neuvádí vlastnosti tohoto pásku v superlativech, i když PE-49 by si to bohatě zasloužila. Píše tam pouze PROFESSIONAL, ale to by spíše mělo patřit
k typům Agfa PEM 269/ 369.
Zajímavé je číslování pásek Agfa. U typů PE znamenalo čím vyšší první číslice, tím tenčí pásek. U typů PEM to bylo obráceně.

Ale to se již začínalo schylovat ke konci éry cívkových magnetofonů. Typy Agfa PE-49 či Emgeton DP 25 LHD (také byl Emgeton LP 35 LHD) už přišly docela pozdě. Agfa měla ale za sebou velmi dobrou pověst, narozdíl od Emgetonu, který si pověst zkazil typem DP 25 LN a čelil veliké nedůvěře spotřebitelů, kteří už jeho pásky nechtěli, přestože LHD typy byly velice dobré.

Popsal jsem typy pásků, které jsem kdysi používal (kromě Emgeton LHD, k těm jsem přišel teprve nedávno). Nicméně jsem měl ještě několik dalších pásků. Měl jsem tři kousky 15 cm Scotch 220 Superlife, které u nás byly občas na trhu, měly černou barvu a svérazně voněly, ale tyto pásky mne velice zklamaly.

U jednoho se velmi brzy tak zvarhánkovatěl okraj, že byla jedna krajní stopa nepoužitelná. U druhého se po čase začala odlupovat magnetická vrstva od podložky ve velkých kusech, které ve velkém množství dokonale zasíraly magnetofon. Na třetího si nějak nevzpomínám.
Také jsem dostal ještě jeden BASF DP 26, který ale opět děsně špinil hlavy, tak jsem ho nakonec vyhodil.

A ještě pár slov o páscích ORWO z NDR (ORWO znamená ORiginal WOlfen). O těch většina guruů také přináší samé nejhorší zprávy. Jenže většinou bez udání typu. Pásků ORWO byla spousta typů a některé špatné nebyly. Jen pro zajímavost: ORWO TYP 104, 112, 120, 130, 110, 113, 103, 104 neu, 121LN, 131LN, 114LN, 115LH, 122LN, 123LH, 106, 116LN, 131LH, 108...a další.
V polovině osmdesátých let jsem jezdil služebně do NDR a pořídil jsem si tam také nějaké pásky ORWO TYP 123 LH (dvojnásobná hrací doba) a ORWO TYP 131 LH (trojnásobná hrací doba). K nám se dovážely hlavně pásky ORWO PS-25, později přejmenované výrobcem na TYP 120. ORWO pásky s označením LH hrály celkem dobře, kvality Agfa PE-46 nedosahovaly, ale nepostřehl jsem u nich nějaké zvýšené broušení či špinění hlav. Pravda, PS-25 jsem nepoužíval a pásky LH se k nám, pokud vím, asi nedovážely.

Můj žebříček pásků

Tak si dovolím zde učinit žebříček pásků tak, jak se osvědčily mně. Budou tam jen typy, které jsem měl a nebude to absolutně objektivní, protože například pásky BASF nebo Scotch jsem nakonec vůbec nekupoval a věřím tomu, že pásky BASF mohly být už velice dobré.

1. Maxell UD 25, Maxell LN 25, Agfa PE-49
2. Emgeton DP 25 LHD
3. Agfa PE-46, Emgeton DP 25 LH
4. Emgeton TP 18 LN, ORWO TYP 131 LH
5. Agfa PE-41, Emgeton DP 25 LN STEREO
6. Emgeton DP 25 LN
7. dlouho nic ...
...
9. pořád nic ...
10. Scotch 220 Superlife, BASF DP 26, BASF PES 26

Moje zajímavé současné pásky

Od mládí jsem měl rád kvalitní pásky a také jsem se o ně vzorně staral. Tohle se mnou dorazilo až do mého podzimu života. Mám takovou malou sbírku pásků, lépe řečeno minisbírku. Většina pásků v ní je nepoužitých. Vybírám si spíše kvalitní typy než typy sběratelsky vzácné a pak také ty, které jsou u nás známé. A mám také dost pásků, které používám. Zde bych se chtěl pochlubit několika zajímavými typy pásků.
Mám všechny typy československých pásků kromě typu Supraphon L, který byl tak hnusný, že jsem ho snad ani za pásek nepovažoval. Mám jediný kus Emgetonu-EX, bohužel v horším stavu.
Ale teď k páskům modernějším a kvalitním. Kromě spousty pásků Maxell UD 18, UD 25 a UD 35 na cívkách 18 a 27 cm mám také podle mne nejlepší typ pásku pro domácí použití, Maxell XLI 35-90B. Pásek je naprosto vynikající, dlouhohrající (35 um) a má back coating. Mám dvě nerozbalená balení a tři další, sice použité, ale v perfektním stavu.
K nejlepším páskům ale patří i profesionální pásek AGFA PEM-369. Je to dlouhohrající pásek s back-coatingem a mám jak 27 cm, tak i 18 cm cívku.

Když jsem si pořídil magnetofon Grundig TS1000, sháněl jsem originální černé kovové 22 cm cívky s nápisem "GRUNDIG HiFi". Povedlo se mi jich sehnat celkem levně pět, v Německu, ale nebyly prázdné, měly na sobě pásek.

Tak jsem se rozhodl pásky vyhodit a na cívky si namotat nějaké velmi kvalitní pásky, třeba Agfu PE-39, PEM-369 či Maxell UD 25 a tak. Nejprve jsem ale zkontroloval, co to na těch cívkách skutečně je. Pásky byly ve vynikajícím stavu a zjistil jsem, že mají tloušťku 25 µm, čili jsou s dvojitou hrací dobou a navíc mají černý back coating. Zkusil jsem jak hrají a byly opravdu vynikající, takže jsem je nevyhodil. Pátral jsem, co by to mohlo být za typ a nejpravděpodobnější mně připadá BASF DP26 FE LH, protože je to dvojitá hrací doba a má back coating. Tyto originální BASF pásky mám tři, nepoužité, na originální 18 cm cívce.

Další pěkné pásky BASF VM950 mám dva kusy na 22 cm cívkách, také dvojitá hrací doba, 1080 m, ale ten nemá back coating.

Mám spoustu dalších zajímavých pásků, třeba od firmy Scoth (3M), ale chtěl bych se zmínit o dvou starších typech Agfa. Ty mám, nové, nepoužité, krásně čisté. Tak v první řadě je to Agfa PE-65 s trojitou hrací dobou (tloušťka 18 µm) v papírovém bílém obalu a pak v nějaké asi vzácnější oranžové krabičce. Obě jsou na 18 cm cívce, 1080 m.

A pak je to dlouhohrající Agfa PE-31 na 18 cm cívce v krásné oranžové papírové krabičce

Další zajímavá páska je SONY FeCr. Páska je z dob, kdy se vyráběly kazety typu III a kombinuje dvě aktivní vrstvy. Na vrstvu kysličníku železa je přidána další vrstva s kysličníkem chromu, která zajišťuje lepší zpracování vysokých frekvencí. Pásku jsem nezkoušel, protože zřejmě vyžaduje přenastavení magnetofonu a to já kvůli dvěma páskám (mám jednu 18 cm a jednu 27 cm cívku) nehodlám provádět.

Mám i vynikající pásku TDK AUDUA. Kdo zná kazety TDK, ví, že tato firma magnetické nosiče uměla a tato páska toto jen potvrzuje.

Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz