Církev hodlá škodi nám všem a nejvíce našim dětem.
Usiluje o zákaz sexuální výchovy.
Tak na začátek se určitě hodí úryvek z kanonického práva. Z toho je velmi dobře vidět, jaké paralely má katolická církev s komunistickou stranou: Kánon 1369:
"Kdo na veřejné tribuně v projevu nebo v kázání nebo v rozšiřované tiskovině či ve sdělovacích prostředcích pronese rouhání nebo těžce uráží dobré mravy nebo vysloví urážky proti náboženství nebo církvi nebo budí vůči církvi nenávist a pohrdání, ať je potrestán spravedlivým trestem." Úplně stejně se bránila ve své kritice i komunistická strana. Podle kánonu 1369 není možno církev kritizovat. Ta si může dělat vlastně co chce a jakékoli upozornění na její praktiky se dá vměstnat do tohoto kánonu.
Na mě se bohudík tento kánon nevztahuje. Já nebyl nikdy pokřtěn, ani v osmém dni svého života, kdy tomu nikdo nemůže rozumět a není tedy pokřtěn v souladu se svou vůlí, ani nikdy později. Proto se ho nebojím porušit. A hlavně proto, že mě již nemohou nechat upálit, jak to s oblibou po staletí zařizovali svým odpůrcům či čarodějnicím.
Církev s oblibou označuje samu sebe za nositelku mravnosti. Jenže co je mravné a co ne, určuje ona sama. Nejvýznamnějším oborem, kde se tento termín používá, je oblast lidské sexuality. Církev tam určila pravidla a hodnocení a podle toho posuzuje chování ostatních lidí. Nutí své věřící, aby se chovali v souladu s těmito církevními principy a vyhrožuje jim, že pokud to nebudou dělat podle nich, budou hříšní a budou nekonečně dlouhou dobu, miliardy a biliony let trpět neuvěřitelnými bolestmi v pekle, k čemu je odsoudí ten jejich nekonečně Dobrý Bůh, v pekle, kde "červ neumírá a oheň nehasne", jak přesně definoval tamní prostředí Ježíš Kristus v knize Dobra, tzv. Bibli. (Pojem Dobro píšu s velkým písmenem, protože katolický pojem "Dobro" se diametrálně odlišuje od pojmu "dobro", jak ho chápe většina normálních lidí).
Katolický vztah k sexualitě je odvozen od doporučení zakladatele křesťanství Pavla z Tarsu. K tomu, že založil křesťanství se Pavel v Bibli hlásí:
1. Kor 3,10: "Podle milosti Boží, která mi byla dána, jako rozumný stavitel jsem položil základ a druhý na něm staví... 11Nikdo totiž nemůže položit jiný základ než ten, který už je položen, a to je Ježíš Kristus.". Pavel byl bohužel zapšklý muž, který nenáviděl sex a ženy. Kdo četl Bibli, ví to. První list Korintským kromě toho, že se v něm Pavel prohlašuje za zakladatele křesťanství nám dává poznat vztah Pavla k sexualitě:
1 Kor 7,1: Je pro muže lépe, když žije bez ženy. 2Abyste se však vyvarovali smilstva, ať každý má svou ženu a každá svého muže... 6To ovšem říkám jako ústupek, ne jako příkaz. 7Přál bych si totiž, aby všichni lidé byli jako já... 8Svobodným a vdovám pravím, že je pro ně lépe, když zůstanou jako já...27Máš ženu? nechtěj se s ní rozejít. Jsi bez ženy? Žádnou nehledej. A konečně zdůvodnění celibátu. 32Svobodný se stará o věci Páně, jak by se líbil Bohu, 33ale ženatý se stará o světské věci, jak by se zalíbil ženě, a je rozpolcen. 34Žena bez manžela nebo svobodná dívka se stará o věci Páně, aby byla svatá tělem i duchem... A velmi zajímavý návod dává Pavel zde: 36Domnívá-li se někdo, že jedná nečestně vůči své snoubence, která je už ve zralém věku,... ať se vezmou. 37Ale kdo je v nitru pevný, nic ho nenutí, má v moci svou vlastní vůli a pevně se rozhodl, že se s ní neožení, jedná dobře. 38Takže kdo se ožení se svou snoubenkou, jedná dobře, ale kdo se neožení, udělá lépe.
V článku 11 tohoto listu pak Pavel určuje podřízené postavení žen vůči mužům, které v Bibli už určil první muž (Gn 2,23) a i sám Bůh (Gn 3,16). A na základě názorů takovéhoto zřejmě duševně nemocného člověka postavila církev svoje názory na lidskou sexualitu, rozvedla je a učinila pro své věřící závaznými. V Katechismu katolické církve se upřesňuje , co je špatné, co je tedy zakázáno a dělat to je hřích, a co je dovoleno a za jakých podmínek. A tomu říkají "mravnost". Jen pár příkladů: Výrazem sebeukájení (masturbace) se míní úmyslné vydráždění pohlavních orgánů s cílem zakoušet pohlavní rozkoš. „Jak učitelský úřad církve, v linii stálé tradice, tak i mravní smysl věřících bez váhání tvrdily, že sebeukájení je skutek vnitřně a těžce nezřízený.“ „Vědomé užívání pohlavních schopností z jakýchkoliv důvodů mimo normálních manželských vztahů podstatně odporuje jejich účelu (zaměření).“ Vyhledává se v něm pohlavní rozkoš mimo „pohlavní vztah požadovaný mravním řádem, totiž takový, který v souvislosti pravé lásky uskutečňuje plný smysl vzájemného sebedarování a lidského plození“. (KKC, §2352)
Když dva partneři, z nichž je alespoň jeden sezdaný, mají mezi sebou pohlavní styk, i třeba náhodný, dopouštějí se cizoložství. Kristus odsuzuje cizoložství spáchané i prostou žádostivostí. Šesté přikázání a Nový zákon cizoložství naprosto zakazují. Proroci pranýřují jeho těžkou hříšnost, vidí v něm symbol hříchu modloslužby. (KKC, § 2380)
Smilstvo je tělesné spojení svobodného muže se svobodnou ženou, kteří neuzavřeli manželství. Závažně odporuje důstojnosti osob a lidské pohlavnosti, přirozeně zaměřené jak na dobro manželů, tak na plození a výchovu dětí. Kromě toho je to těžké pohoršení, jestli se tím mravně kazí mládež. (KKC, §2353).
My, kteří nejsme zaměstnanci Katolické církve, máme velikou nevýhodu. My musíme pracovat, abychom se uživili a musíme se starat o své rodiny. Nic z toho neplatí o katolických kněžích. Ti jsou za to přímo placeni, dokonce z našich daní, rodiny mít nesmějí a celý svůj čas tedy mohou věnovat podpoře církve a její ideologie. Neexistuje však od státu takováto podpora těm, kteří proti církevním bludům chtějí aspoň nějak bojovat. Já nemám bohužel tolik času, který bych mohl věnovat boji proti tmářství a církevní nemravnosti.
Nicméně chci říci toto: Mravní zásady, stanovené církví v oblasti sexuality, jsou mnohdy vysoce nemravné. Odporují přirozenému stavu, zavádí strach před tím, z čeho by měli lidé mít radost. Církev reguluje lidem sexualitu, vydírá je hrozbami věčného utrpení a nutí je prosit církev o udělení milosti za zcela přirozené věci, které nikomu neubližují. A navíc: církev má tolik drzosti, že, ukryta za dnes velmi působivé termíny "rodina" a "rodiče" se pokouší škodit všem lidem, nejen věřícím, například snahami o odstranění sexuální výuky ze škol nebo její regulaci.
Hlavně však chci vysvětlit pojem mravnosti tak, jak ho chápu já: Mravně se chová ten, kdo neškodí druhým, nepodvádí je, nenutí je k něčemu, co jim nevyhovuje, nevyhrožuje jim a hlavně nestrká nos do věcí, do kterých mu nic není, do věcí, které jsou čistě jen soukromou věcí každého člověka.
Nemravně se chová ten, kdo druhého nutí k určitému chování, ten, kdo druhému vyhrožuje, hrabe se v jeho soukromí, snaží se určovat, jak se má druhý chovat ve věcech, které jsou čistě jen soukromou věcí každého. Nemravně se chová církev, protože překrucuje skutečnosti o sexu, zakazuje svým věřícím antikoncepci nebo masturbaci, nutí je pod hrozbou utrpení po smrti chovat se třeba v sexuální oblasti jen podle určitých schémat, tyto věřící pak vyslýchá (zpověď) a zneužívá jejich víru k tomu, aby jim určovala vzorce chování, které jsou v rozporu s lidskou přirozeností, ale jsou samozřejmě v zájmu církve.
Tak například církví i Pavlem z Tarsu tolik vychvalovaný celibát není lidskou přirozeností. Kdyby byl, lidstvo by nebylo. K čemu je určen celibát vysvětluje Pavel jednoznačně ve svém Listu Korintským. Není pravda, že by si celibát přál Bůh a že nejčistší lidé jsou ti, kteří nikdy nesouložili, i když se to píše v Bibli (Apokalypsa, 14,4: To jsou ti, kdo neporušili svou čistotu se ženami a zůstali panici...Ti jako první z lidstva byli vykoupeni Bohu a Beránkovi.") Tyto věty jsou hnusné, silně nemravné a šovinistické. Není pravda, že by muže sex se ženou poskrňoval. To jsou jen výmysly nemravných šovinistů, buď přímo příslušníků církve, nebo podporovaných církví.
Nemravný je ten, kdo označuje sexualitu za "nečistou", ten, kdo tvrdí, že sex se ženou "poskvrňuje". Ten, kdo vydírá ostatní tvrzením, že masturbace je hřích, a že se něj musí vyzpovídat a činit pokání podle příkazů církve, jinak že nedostanou od církve rozhřešení, budou "Dobrým" Bohem odsouzeni k nekonečnému krutému utrpení a budou ho prožívat v Kristem definovaném pekle.
Nemravně se chová ten, kdo hodnotí ženy podle stavu jejich panenské blány. To je čistě jen jejich věc a ti, pro které má cenu jen "netknutá panna" (například pro katolické ženichy), mají sami jen malou mravní cenu. Lidé by měli být hodnoceni podle jiných hledisek. Nikdy by mě nenapadlo soudit ženu, kterou bych měl rád, podle toho, zda je panna. Ale přemýšlel bych o tom, zda mě má ráda, jak se chová k ostatním a podobně.
Velmi nemravně se chová ten, kdo určuje svobodným a dospělým lidem, co vše nesmějí v sexuální oblasti dělat a vydírá je navíc ještě strachem z hříchu a následného trestu.
Nemravně se chová ten, kdo druhému přikazuje být se svým partnerem do konce života, neumožní mu rozvod či ho vydírá hrozbami, pokud bude mít děti s jiným než dosavadním partnerem.
Nemravně se chová ten, kdo zakazuje plánované rodičovství a ten, kdo tabuizuje dětem sexualitu. Sexualita je člověku přirozená a provází ho od narození po celý život. Tím, že dětem je sexualita zatajována, doslova tabuizována a následně je jim vtloukáno do hlavy, že jim škodí a že je nečistá a podobně se nedocílí ničeho dobrého.
Moje děti byly vychovávány zcela otevřeně v otázkách sexuality. Řekl jsem jim, že sex je velmi krásný, že k životu patří, je zcela přirozený a není to nic špatného. Vysvětlil jsem jim, že je nutno k němu přistupovat zodpovědně, jaké by mohly být následky. Že sex je věcí zcela dobrovolnou, nikdo nesmí druhého k němu nutit nebo používat násilí. Že není nutno s ním spěchat, ale zakazovat jim ho určitě nebudu. Že jsou vzdělané, vědí o tom všechno (včetně masturbace, antikoncepce a přenosu pohlavních chorob), takže věřím, že se budou chovat zodpovědně. Spolu se sexuální výchovou na školách, kam chodily, jsou výsledky vynikající. Obě děti (nyní jsou 22 let staré) nikdy neprožívaly trauma z nevědomosti nebo ze sexu jako nějakého zakázaného ovoce. Nikdy se nezajímaly o sex jako o něco divného, jiného. Věděly, že sexualita je přirozená. Já jsem se snažil je co nejlépe informovat a tím je připravit do života co nejlépe.
Udivuje mě, jak ti "mravní" chápou sexuální výchovu. Jako že jsou děti vyučováni k masturbaci, že jsou nabádány k promiskuitě, že jsou jim promítány pornofilmy a podobně. Na těchto názorech je vidět, kam vede tabuizace sexu těmi "mravnými"a jak oni sami na sex nahlížejí. Podle sebe soudím tebe. Nic jiného se těmto názorům nedá dodat. Oni si totiž nedovedou představit seriózní podávání informací v této pro ně tabuizované oblasti.
A co se týká masturbace: Masturbace je tak přirozená činnost, že ji není třeba učit. Tu umí každý sám. Jiná věc je ale to, zda se budu chovat nemravně a budu vydírat lidi strachem, že tím hřeším a nebudu spasen, anebo že jim vysvětlím, že je to přirozené a že je každého jen jeho soukromá věc, zda ji provozuje nebo ne a nikomu jinému do toho vůbec nic není.
Ať se církev se svým zvrhlým vztahem k sexualitě nemíchá nám ostatním normálním lidem do života. O sexu přednášejí ti, kteří ho buď vůbec nepoznali nebo ho mají celoživotně zakázán a tento zákaz za velkých výčitek porušují. To je jako by v autoškole učil člověk, který nikdy neřídil auto anebo ho řídí jen občas a úplně blbě.
A ještě jedna poznámka na konec. K tomuto článku mě vyprovokovala reakce církve na tvrzení pana Bartáka, že on je hluboce věřící katolík. Nejpikantnější na celé věci je to, že církev pana Bartáka odsoudila za nezřízenou sexualitu a dodala: "Ano, právě proto je třeba odsoudit sebeukájení, cizoložství, smilstvo i pornografii." Všimněte si ale, že nikde církev neodsuzuje pana doktora za násilí, týrání a vydírání těch žen... Proto církev není organizací pro mě. Mně vadí páně doktorovo násilí, církvi jeho sexualita. Však také žádné přikázání nezní "neznásilníš". Typické.
Nedovolme církvi, aby svoji nemravnost rozšiřovala a to jak přímo, tak ani přes různé organizace se slovy "rodina" nebo "rodiče" v názvu. Nedovolme různým bátorům šířit vliv církve. Ta svoji dobu slávy už s velkou hanbou měla. Nedovolme to znovu, byla by to opravdu katastrofa.
pod konstrukcí
Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu
k1@kreteni.cz
