Dantovo peklo. Satan požírá tři duše najednou, jiné se škvaří v kotli. Prostě křesťanské peklo.
Bible - Deset egyptských ran

Je Hospodin Bůh dobrý a spravedlivý,
aneb Deset Egyptských ran podle Bible

Již v úvodu musím říci, že Hospodin Spravedlivý a Dobrý je. On totiž nemá jinou šanci. On je takto definován. V Katechismu katolické církve se například v paragrafu 385 dočteme: Bůh je nekonečně dobrý a všechna jeho díla jsou dobrá. (Pod pojmem Bůh zde je myšlen Hospodin). Když diskutuji s věřícími křesťany o tom, jak je kdo spravedlivý, dostáváme se nakonec skoro vždy k následujícímu závěru: Spravedlivý je ten, kdo koná podle Božího přání. Z toho tautologií plyne, že vše, co chce a koná Bůh, je Spravedlivé. Bůh nemůže udělat vůbec nic Nespravedlivého. Zajímavé je tedy to, že když se Hospodin rozhodne udělat něco nespravedlivého, tak se to vždy změmí na Spravedlnost tím, že to udělal zrovna On. Jak je to potom s Hospodinovou všemohoucností, když nemůže udělat nic nespravedlivého? Kdo ho v tomto omezil? Tyto navzájem si odporující myšlenky mi připomínají Elektromnicha z knihy Douglase Adamse Holistická detektivní kancelář Dirka Gentlyho. Elektromnich je přístoj, který za lidi věří ve vše, co se po něm chce. Prodavač v Mnichkupectví vysvětloval, že nový typ Plus může současně věřit až šestnácti navzájem si zcela odporujícím a sebe vylučujícím myšlenkám, aniž to způsobí havárii jeho operačního systému (takže už se začíná aspoň trochu blížit křesťanovi :-)(moje poznámka)).

Protože to, jak je Hospodin definován, zcela vylučuje debatu o tom, zda je opravdu dobrý či spravedlivý, protože takový prostě je a nezávisí to nejen na naší, ale ani na Jeho vůli, musíme se na problém podívat z jiného úhlu. Vysvětlíme si tedy, co si můžeme pod pojmem spravedlnost či dobrota v Hospodinově podání představit. A protože tyto pojmy budou velmi odporovat tomu, co si mnozí z nás pod těmito pojmy představujeme, budu je rozlišovat psaním velkého písmene. Čili spravedlnost je to, co si většina, hlavně nevěřících lidí pod tímto pojmem představuje, a Spravedlnost je to, jak ji představuje Hospodin. Já ještě navíc rozlišuji pojmy Bůh a Hospodin. Proč, vysvětluji ve svém článku o stvoření světa podle Bible. A také stojí za to, podívat se, jak je Hospodin synonymem slova Láska.

Ve svém rozboru Prvotního hříchu tak, jak je popsán v Bibli a tak, jak ho v naprostém rozporu s tím vysvětlují křesťané, jsem vyslovil teorii, která jasně z biblického textu plyne, a to, že Hospodin Prvotní hřích plánoval. To je pro křesťany naprosto nepřijatelné, přestože Bible to popisuje zcela jasně. Protože na tomto místě není přímo napsáno, že to Hospodin měl v plánu, využívají toho a snaží se to vyvrátit i za cenu změn biblického textu. Například větu "Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had." (Gn 3,1) vysvětlují tak, že to nebyl had, a nebylo to polní zvíře. Je jasné, že taková diskuse nevede k ničemu. To je jako ten vtípek

červený čtvereček
Ano, pane šéf, to kolečko je opravdu zelené!

Přesto si nyní přiblížíme příběh, který Hospodina jeho vlastními slovy usvědčuje ze zneužití moci a kruté nespravedlnosti. Musíme si ale uvědomit, že přestože je to podle nás kruté a nespravedlivé, tak ve skutečnosti je to Spravedlivé a Dobré, protože Hospodin nemůže konat podle definice nic jiného.

Deset Egyptských ran

Příběh o Deseti egyptských ranách je docela známý. Nejprve si ve stručnosti shrňme, jak je tento příběh chápán jak mezi věřícími, tak i mezi nevěřícími:

Izraelité, milovaný Hospodinův národ, trpí v egyptském zajetí několik set let. Hospodinu se Izraelců zželí, a tak se rozhodne je z Egypta vysvobodit a dát jim Zaslíbenou zemi, kde je všeho hojnost a kde se budou mít dobře. Protože však faraón nechce Izraelce pustit, přesvědčuje je Hospodin s pomocí svého vyvoleného proroka Mojžíše jednou hroznou ranou za druhou. Faraón však pořád odmítá Izraelce pustit. Teprve desátá rána, zabití všech prvorozených v Egyptě, faraóna přesvědčí a on Izraelce pustí. Hned toho však lituje a nechá je pronásledovat svým vojskem. Hospodin však zázračně rozhrne vody Rákosového moře, kde Izaraelci suchou nohou projdou, a faraónovy vojáky nechá na tom místě zaplavit.

Tak takhle je ve stručnosti příběh vykládán. Věřící cítí obrovskou vděčnost Hospodinu za to, že se svému národu věnoval a zachránil ho z egyptského jha. Jenže pokud nás tento příběh zaujme a otevřeme si Bibli, abychom si ho vychutnali v plné síle, nestačíme se divit, cože to na sebe Hospodin v Bibli, v tom svém Zjeveném Slově, prozrazuje. Protože příběh o Deseti Egyptských ranách je podstatně delší než příběh o Prvotním hříchu, nebudu ho zde vypisovat celý, jen zde ocituji nejpodstatnější místa. Pokud si ho chcete přečíst, je v Bibli ve druhé knize Mojžíšově (Exodus, kapitola 1 až 15 (dále je putování pouští k zemi zaslíbené, také docela nářez)).

Zeptáte-li se kteréhokoli křesťana, z jakého důvodu seslal Hospodin na Egypt těchto deset proslulých ran (mj. zkažení vod, žáby, mouchy, dobytčí mor, vředy, krupobití, kobylky, temnota, vyvraždění prvorozených), odpoví, že za trest, protože faraon odmítl pustit Izraelce z otroctví. Jenže v Bibli je napsáno něco zcela jiného. A není to tam jednou. Takže když si Hospodin vyvolil Mojžíše, aby dělal jeho mluvčího před faraonem, řekl mu (Ex 7):

1Hospodin řekl Mojžíšovi: "Pohleď, ustanovil jsem tě, abys byl pro faraóna Bohem, a Áron, tvůj bratr, bude tvým prorokem. 2Ty mu povíš všechno, co ti přikážu, a Áron, tvůj bratr, bude mluvit s faraónem, aby propustil Izraelce ze své země.

A nyní to přijde:

3Já však zatvrdím faraónovo srdce a učiním v egyptské zemi mnoho svých znamení a zázraků.

Ano, Hospodin zatvrdil faraónovo srdce. Faraón byl nahranej, neměl šanci Izraelce pustit, protože Hospodin je přece všemohoucí a pokud se rozhodl zatvrdit faraónovi srdce, byl farao v troubě.

4Farao vás neposlechne, ale já vložím na Egypt svou ruku. Vyvedu zástupy svého lidu, syny Izraele, z egyptské země, ale ji postihnu velkými soudy. 5Egypťané poznají, že já jsem Hospodin, až vztáhnu svou ruku na Egypt a vyvedu Izraelce z jejich středu."

Zde již Hospodin naznačuje pravý důvod, proč dopustí tolik hrůzy na Egypt, a to nejen na faraóna, ale i na jeho lid. Dále to pěkně upřesní. Další text potvrzuje, že plán Hospodinovi vyšel: Ex 7,13: Srdce faraonovo se však zatvrdilo a neposlechl je, jak Hospodin předpověděl.

Následovalo zkažení vod v Nilu a vůbec veškeré vody, všude z ní byla krev. Další ranou byly hory žab, které zaplavily Egypt, pak to byly miliardy much, potom dobytčí mor, který kosil egyptská stáda a dále vředy hnisavých neštovic, které postihly egyptský lid a jeho zvířata. Vždy je zdůrazněno, že faraonovi se zatvrdilo srdce, jak Hospodin předpověděl, a Izraelce nepropustil. V deváté kapitole se znovu opakuje, že srdce faraónovi zavrdil Hospodin: Ex 9, 12: Hospodin však zatvrdil faraónovo srdce, takže je neposlechl, jak Hospodin Mojžíšovi předpověděl.

Při plánování krupobití znovu Hospodin nazanačuje Mojžíšovi pravý důvod krutostí, které posílá na Egypt: Ex 9,15:

Tentokrát zasáhnu do srdce všemi svými údery tebe i tvé služebníky a tvůj lid, abys poznal, že na celé zemi není nikdo jako já. Vždyť už tehdy, když jsem vztáhl ruku, abych bil tebe i tvůj lid morem, mohl jsi být vyhlazen ze země. 16Avšak proto jsem tě zachoval, abych na tobě ukázal svou moc a aby se po celé zemi vypravovalo o mém jménu. 17Stále jednáš proti mému lidu zpupně a nechceš jej propustit.

Ve verši 16 Hospodin říká pravý důvod těchto hrůz, ve verši 17 důvod zástupný, který Hospodin sám způsobil zatvrzením faraónova srdce. Farao si myslel, že na tom nese vinu, protože nevěděl, že mu zatvrzuje srdce Hospodin. To věděl pouze Moijžíš a Áron.

Pravý důvod Deseti Egyptských ran

A konečně se dostáváme k místu, kde Hospodin sám prozradí přesně to, proč tolik lidí a dobytka muselo doposud trpět a proč to ještě neskončí. Čtěte pozorně (Ex 10):

1Hospodin řekl Mojžíšovi: "Předstup před faraóna. Já jsem totiž učinil jeho srdce i srdce jeho služebníků neoblomné, abych mohl uprostřed nich provést tato svá znamení 2a ty abys mohl vypravovat svým synům i vnukům o tom, co jsem v Egyptě dokázal, i o znameních, která jsem mezi nimi udělal, ať víte, že já jsem Hospodin."

Naprosto jasně a na plná ústa od samotného Hospodina se dovídáme, proč se dálo a bude ještě dít tolik hrůz. Aby mohl Hospodin provést tato znamení. Všimněte si, co pokládá Hospodin za důkazy své moci: utrpení, utrpení a zase jen utrpení. Utrpení, které sám vyvolal zatvrzováním faraónova srdce. A Mojžíšovi synové a vnuci si budou mít o čem povídat. Třeba: To bylo tehdy, když Dobrý a Spravedlivý Hospodin zatvrdil srdce všech egyptských úředníků a také faraóna, aby mohl na všechen lid poslat vředy hnisavých neštovic. To umí Hospodin dělat zázraky, co? Obdivuhodné, k čemu svoji moc dovede využít! Vidíte, jak je Veliký a Dobrý?

Však také text Bible již jen lakonicky poznamenává

(Ex 10, 20): Avšak Hospodin zatvrdil faraónovo srdce, takže Izraelce nepropustil.

(Ex 10, 27): Avšak Hospodin zatvrdil faraónovo srdce a on je nedovolil propustit.

(Ex 11, 10): Mojžíš a Áron všechny ty zázraky před faraónem učinili, ale Hospodin zatvrdil faraónovo srdce, takže Izraelce ze své země nepropustil.

Desátá rána je opravdu bomba. To je skutečně zázrak, hodný Dobrého, Milosrdného a Spravedlivého Boha, kterému se křesťané tak poníženě klaní. Ex 11:

4Mojžíš řekl faraónovi: "Toto praví Hospodin: O půlnoci projdu Egyptem. 5Všichni prvorození v egyptské zemi zemřou, od prvorozeného syna faraónova, který sedí na jeho trůnu, po prvorozeného syna otrokyně, která mele na mlýnku, i všechno prvorozené z dobytka. 6Po celé egyptské zemi se bude rozléhat veliký křik, jakého nebylo a už nebude. 7Ale na žádného Izraelce ani pes nezavrčí, ani na člověka ani na dobytče, abyste poznali, že Hospodin podivuhodně rozlišuje mezi Egyptem a Izraelem. 8Všichni tito tvoji služebníci sestoupí ke mně, budou se mi klanět a říkat: Odejdi ty i všechen lid, který jde za tebou! Teprve potom odejdu." Nato Mojžíš, planoucí hněvem, od faraóna odešel. 9Hospodin řekl Mojžíšovi: "Farao vás neposlechne, a tak mých zázraků v egyptské zemi ještě přibude." 10Mojžíš a Áron všechny ty zázraky před faraónem učinili, ale Hospodin zatvrdil faraónovo srdce, takže Izraelce ze své země nepropustil.

Všimněte si, jak ubohá je Hospodinova touha, aby se mu pořád někdo klaněl. Pro to je ochoten udělat cokoliv.

V dalším textu například Hospodin praví, že potrestá egyptská božstva. Ona nějaká existovala?

Ex 12,12: Tu noc projdu egyptskou zemí a všecko prvorozené v egyptské zemi pobiji, od lidí až po dobytek. Všechna egyptská božstva postihnu svými soudy. Já jsem Hospodin.

Opravdu se má čím chlubit. A najdou se tací, kteří před ním poníženě klečí a ponižují se. Jedině ze strachu, a není se co divit.

A nyní se pěkně posaďte a přečtěte si, jak je Veliký Hospodin (Ex 12):

29Když nastala půlnoc, pobil Hospodin v egyptské zemi všechno prvorozené, od prvorozeného syna faraónova, který seděl na jeho trůnu, až po prvorozeného syna zajatce v žalářní kobce, i všechno prvorozené z dobytka. 30Tu farao v noci vstal, i všichni jeho služebníci a všichni Egypťané, a v celém Egyptě nastal veliký křik, protože nebylo domu, kde by nebyl mrtvý.

Uvědomte si, že důvody, proč Hospodin mohl ukojit své vražedné choutky, způsobil On sám svojí všemohoucností. Zneužil svou moc nejodpornějším způsobem.

Izraelci byli propuštěni. Ale ani hrůzy, které k tomu vedly, Hospodinu ještě nestačily. Počet mrtvých nebyl ještě dostatečný. Proto si zařídil důvody k dalším. Potřeboval totiž zase zdůraznit svou slávu. Už dlouho žádný slavný čin neprovedl. Jak ušlechtilý důvod! (ex 14):

3Farao si o Izraelcích řekne: Bloudí v zemi, zavřela se za nimi poušť. 4Tu zatvrdím faraónovo srdce a on vás bude pronásledovat. Já se však na faraónovi a na všem jeho vojsku oslavím, takže Egypťané poznají, že já jsem Hospodin."

Opět ovlivňuje chování faraona, aby mohl zabíjet a hlavně se tím proslavit a vzbudit u lidí strach. A skutečně se tak stalo:

8Hospodin zatvrdil srdce faraóna, krále egyptského, a ten Izraelce pronásledoval. Ale Izraelci navzdory všemu vyšli. 9Egypťané je pronásledovali a dostihli je, když tábořili při moři, dostihli je všichni fafaónovi koně, vozy, jeho jízda a vojsko, při Pí-chírotu před Baal-sefónem. 10Když viděli, že Egypťané táhnou za nimi. Tu se Izraelci velmi polekali a úpěli k Hospodinu. 11A osopili se na Mojžíše: "Což nebylo v Egyptě dost hrobů, že jsi nás odvedl, abychom zemřeli na poušti? Cos nám to udělal, že jsi nás vyvedl z Egypta? 12Došlo na to, o čem jsme s tebou mluvili v Egyptě: Nech nás být, ať sloužíme Egyptu. Vždyť pro nás bylo lépe sloužit Egyptu než zemřít na poušti."

Hm.. že by Izraelcům nebylo u faraóna tak zle? Že by ta strašlivá msta Hospodinova skutečně byla jen kvůli jeho sebestřednosti?

15Hospodin řekl Mojžíšovi: "Proč ke mně úpíš? Pobídni Izraelce, ať táhnou dál. 16Ty pak pozdvihni svou hůl, vztáhni ruku nad moře a rozpoltíš je, a tak Izraelci půjdou prostředkem moře po suchu. 17Já zatvrdím srdce Egypťanů, takže půjdou za nimi. Oslavím se na faraónovi a na všem jeho vojsku, na jeho vozech i jízdě. 18Egypťané poznají, že já jsem Hospodin, až budu oslaven tím, co učiním s faraónem, s jeho vozy a jízdou."

Opět Hospodin dosvědčuje, že jednání Egypťanů, které Mu je vrhlo do Jeho náruče smrti, způsobil sám. Potřeboval se zase oslavit. Pro svoji slávu se neštítí nejhoršího zneužívání moci. Jeho sebestřednost je nekonečná. Dlužno podotknout, že Egypťané opravdu zase poznali, kdo je Hospodin. Ale dlouho jim to poznání nevydrželo.

21Mojžíš vztáhl ruku nad moře a Hospodin hnal moře silným východním větrem, který vál po celou noc, až proměnil moře v souš. Vody byly rozpolceny. 22Izraelci šli prostředkem moře po suchu. Vody jim byly hradbou zprava i zleva. 23Egypťané je pronásledovali a vešli za nimi doprostřed moře, všichni faraónovi koně, vozy i jízda. 24Za jitřního bdění vyhlédl Hospodin ze sloupu ohnivého a oblakového na egyptský tábor a vyvolal v egyptském táboře zmatek. 25Způsobil, že se uvolnila kola jejich vozů, takže je stěží mohli ovládat. Tu si Egypťané řekli: "Utečme před Izraelem, neboť za ně bojuje proti Egyptu Hospodin." 26Hospodin řekl Mojžíšovi: "Vztáhni ruku nad moře! Vody se obrátí na Egypťany, na jejich vozy a jízdu!" 27Mojžíš vztáhl ruku nad moře, a když nastávalo jitro, moře opět nabylo své moci. Egypťané utíkali proti němu a Hospodin je vehnal doprostřed moře. 28Vody se vrátily, přikryly vozy i jízdu celého faraónova vojska, které vešlo za Izraelci do moře. Nezůstal z nich ani jediný.

Krásný závěr... Kontrolní otázka: Na kolika stech tisících mrtvých, nemocných a ztrápených se Hospodin oslavil?

Tak. Nyní vám je snad jasné, jaký rozdíl je mezi dobrem a Dobrem a mezi spravedlností a Spravedlností, případně milosrdenstvím a Milosrdenstvím. Naše malá lidská spravedlnost je třeba nepotrestat nevinného. Ta velká Boží Spravedlnost je zneužití moci. Ale to je přece Dobré.

A tak když si uvědomíme, že dobro a spravedlnost tak, jak jsme ho dosud chápali, je něco úplně jiného, než Dobro a Spravedlnost Hospodinova, nebude nám už dělat problém věřit v to, že Hospodin je Dobrý a Spravedlivý. Stačí jen vědět, co si musíme pod pojmem Dobro či Spravedlnost představit.

A že to tak bylo, potvrzuje i zakladatel křesťanství, Pavel z Tarsu, ve svém Listě Římanům (Ř 9):

10A nejen to: Také Rebeka měla obě děti z téhož muže, z našeho praotce Izáka; 11ještě se jí nenarodily a nemohly učinit nic dobrého ani zlého. Aby však zůstalo v platnosti Boží vyvolení, o kterém bylo předem rozhodnuto 12a které nezávisí na skutcích, nýbrž na tom, kdo povolává, bylo jí hned řečeno, že starší bude sloužit mladšímu. 13Neboť je psáno: 'Jákoba jsem si zamiloval, ale Ezaua jsem odmítl.' 14Co tedy řekneme? Je Bůh nespravedlivý? Naprosto ne! 15Mojžíšovi řekl: 'Smiluji se, nad kým se smiluji, a slituji se, nad kým se slituji.' 16Nezáleží tedy na tom, kdo chce, ani na tom, kdo se namáhá, ale na Bohu, který se smilovává. 17Písmo přece říká faraónovi: 'Vyzdvihl jsem tě, abych na tobě ukázal svou moc a aby mé jméno bylo rozhlášeno po celé zemi.' 18Smilovává se tedy, nad kým chce, a koho chce, činí zatvrzelým. 19Snad mi řekneš? "Proč nás tedy Bůh ještě kárá? Může se vůbec někdo vzepřít jeho vůli? 20Člověče, co vlastně jsi, že odmlouváš Bohu? Řekne snad výtvor svému tvůrci: "Proč jsi mě udělal takto?" 21Nemá snad hrnčíř hlínu ve své moci, aby z téže hroudy udělal jednu nádobu ke vznešeným účelům a druhou ke všedním? 22Jestliže Bůh chtěl ukázat svůj hněv a zjevit svou moc, a proto s velkou shovívavostí snášel ty, kdo propadli jeho hněvu a byli určeni k záhubě, 23stejně chtěl ukázat bohatství své slávy na těch, nad nimiž se smiloval a které připravil ke slávě -

No, nechme toho, dělá se mi z toho zle...

A nyní je jasné, že i příběh o Prvotním hříchu byl Hospodinem naplánován. Pokud byl schopen pro svoji "slávu" provést tolik "slavných" věcí v Egyptě, není pro něj problém naplánovat past na jím stvořené první lidi, aby měli pocity hříchu a aby mohl trestat. Vždyť ta nekonečná muka v pekle nemůže vymyslet jiná, než takováhle bytost. Potřeba trestat je u něj tak silná, jako potřeba kouřit u Jiřího Bartošky nebo statečného senátora Kubery, který je nyní odhodlaný nám všem předvádět, že zákony a nařízení se nemusí dodržovat, pokud s nimi nesouhlasíme. A když takového Boha za to ještě křesťané poníženě oslavují, má všechny důvody ke spokojenosti a je ubezpečen, že stále tu bude někdo, kdo bude oslavovat jeho Dobré činy, ať jsou jakékoli.

A proto opět tvrdím: Hospodin je ten, kdo se postavil proti Bohu, proti skutečnému stvořiteli vesmíru, a chce vládnout. Hospodin je ten pravý Satan.

Ale co když to Hospodin dělá z nutnosti?

Ale možná, že bychom neměli nalepovat Hospodinu hned nálepku samoúčelného kruťáka. Co když je k tomu nucen? Od jednoho svého čtenáře jsem byl poučen v tomto smyslu:

Síla astrálních entit (démoni, bůžkové, duchové) je přímo úměrná množství krve prolité v jejich jménu, počtu věřících a jejich utrpení. Tyto bytosti mají jediný cíl, získat sílu.

Vzhledem k tomu, jak se Hospodin chová, je velmi pravděpodobné, že i on takto sílu získává. Stačí si jen sečíst všechny krutě ukamenované, utopené, padlé, nebo morem či malomocenstvím či jinak odpravené lidi ve Starém zákoně. Hospodin zřejmě čerpá sílu i z utrpení zvířat, protože ta to odnesla vlastně vždy také. Proto přikazoval zvířecí oběti, proto přikazoval při četných genocidách nejen vybití všech lidí včetně dětí, ale i dobytka. Jeho záliba v zabíjení je až neuvěřitelná. Líbilo se mu i lámání vazu zvířatům:

(Ex 13,13) Každého osla, který se narodil jako první, vyplatíš jehnětem. Kdybys jej nemohl vyplatit, zlomíš mu vaz.

(Dt 21,4) Starší toho města přivedou jalovici dolů k potoku s tekoucí vodou, kde se nepracovalo a neselo, a tam u potoka zlomí jalovici vaz.

Utrpení Krista na kříži (a nejen jeho) muselo dát Hospodinu také obrovskou sílu. A utrpení neviňátek, které dal povraždit Herodes, a jejich rodin, ho přímo muselo nabít energií, jinak by také ty děti zachránil jako zachránil svého Syna (tedy toho zachránil pro kříž...). Posiluje ho i sebetrýznění mnichů (Opus Dei), či utrpení dětí, rodících se v Africe, kde je rodiče nemohou uživit, a tak umírají ještě v útlém dětství. Proto ty zákazy antikoncepce. Rozšiřování AIDS a utrpení hladovějících a umírajících dětí ho jistě také posiluje. Je tady spíše otázka, že to, že je posilován utrpením a oslavováním, může třeba být jeho prokletí a on to dělá z nutnosti a ne proto, že by se mu to líbilo. Možná, že za to ani tolik nemůže.

P.S. Zajímavá je i jeho pozornost, kterou věnuje lidským pohlavním orgánům: předkožce a panenské bláně. Anebo:

(Dt 25,11) Když se muži budou spolu rvát jeden s druhým a přistoupí žena jednoho, aby vyrvala svého muže z rukou toho, který ho bije, a vztáhne ruku a uchopí ho za ohanbí, bez slitování jí utneš ruku.


Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz

Boře, chraň mne před tvými uctívači
Kreteni - založeno (K2) 1997, resuscitováno (K15) 2010; změněno (K1): 16.11.2016