Dantovo peklo. Satan požírá tři duše najednou, jiné se škvaří v kotli. Prostě křesťanské peklo.
Bible - Jsou v Bibli dva Bozi?

Stvoření trochu jiným pohledem
aneb jsou v Bibli dva Bozi?

Ve svém článku o Prvotním hříchu popisuji historii stvoření spíše tradičním pohledem a dokazuji tam, jak křesťané lžou, chtějí-li, aby ten jejich Hospodin vyšel z této historie aspoň trochu čistý.Nyní však představím historii stvoření zcela novým pohledem, který odpovídá popisu v Bibli až překvapivě dobře, přestože zavádí novou bytost - K Bohu a Satanovi (toho do této historie lživě vkládají křesťané) přibude Hospodin. Ano, Bůh a Hospodin jsou dvě různé bytosti a také mají zcela rozdílný charakter.

Historie stvoření a prvotního hříchu je popsána v Bibli na začátku knihy Genesis. Katechismus to uvádí slovy:

Mezi všemi slovy Písma svatého o stvoření zaujímají jedinečné místo první tři kapitoly knihy Genesis. Z literárního hlediska mohou mít tyto texty různé prameny. Inspirovaní autoři je umístili na začátek Písma, aby se tak jejich slavnostním jazykem vyjádřila pravda o stvoření, o jeho původu a o jeho cíli v Bohu, o tom, že má řád a je dobré, o povolání člověka a konečně o dramatu hříchu a o naději na spásu. Tato slova čtená ve světle Krista, v jednotě Písma svatého a živé tradice církve zůstávají hlavním pramenem katecheze o tajemství "počátku": o stvoření, o pádu a o příslibu spásy.(§287)

V tom, že mají tyto texty různé prameny se Katechismus kupodivu nemýlí. Ale mýlí se už v tom, že jsou různé pouze z literárního hlediska. Ne, jsou různé i z hlediska faktografického. Popisují totiž dvě různá stvoření od dvou různých stvořitelů. Když Bible vznikala, byly k sobě tyto části násilím přilepeny a spojeny tak, aby mohl vzniknout dojem, že se jedná o jeden proces a jednoho Boha. Ale rozdíly jsou tak podstatné a vlastnosti Bohů tak rozdílné, že tato slepenina budí u soudných lidí veliké rozpaky. Bohužel už se asi nikdy nedozvíme, jak tyto prameny vypadaly před svým sloučením. Nicméně můžeme se na toto svědectví podívat tak, jak byla zřejmě původně myšlena.

Pokud přijmeme hypotézu o dvou různých Bozích a dvou různých stvořeních, vidíme, že text Genesis začíná být jasný i tam, kde panovaly obrovské dohady a nejasnosti. V první kapitole se tvůrce nazývá jednoduše Bůh, ve druhé už vždy Hospodin Bůh (Jehova Bůh). Je skutečně zcela jasné, že tyto verze jsou různé, liší se od sebe tak, že jsou jistě ze dvou různých pramenů. Každý pramen ale hovoří o jiné bytosti, zvané Bůh. Většina křesťanů nepostřehla tuto možnost a pokusila se spojit tyto bytosti v jednu. Jenže ony jsou tak rozdílné a popis historie stvoření je v každé verzi tak odlišný, že výsledek je nevěrohodný a křečovitý.

A navíc - v (Dt 32,8) se na férovku píše, že nad Hosdpodinem je ještě vyšší Bůh. Takže tohle nejsou moje spekulace, je to pravda.

Ale my budeme vycházet z jiných předpokladů než křesťané hlavního proudu. Nejsme vázáni vírou ani strachem. Můžeme se na tuto historii podívat nezaujatě. Takže naše výchozí předpoklady budou takové:

Existuje jeden Bůh (Elohim), který je stvořitel všeho. Stvořil Vesmír, Zemi i život. Stvořil i další duchovní bytosti, z nichž jedna, velice mocná, chtěla vládnout sama a postavila se proti němu. Tato bytost se jmenuje Hospodin (nebo Jehova). Tato bytost si zabrala zatím pustý kousek Země (nynější Střední východ) a s těmi duchovními bytostmi, které stály při něm, se jala tvořit na tomto neobydleném kousku země po svém (z toho zřejmě vycházel i J.R.R. Tolkien při popisu Melkora). Popis stvoření celé Země tak, jak ho prováděl Bůh a jak probíhalo po dnech, tvoří první kapitolu knihy Genesis a první tři verše kapitoly druhé. Popis toho, jak tvořil Hospodin zahradu Eden, je v kapitole druhé. Popis prvotního hříchu tak, jak se u Hospodina v Edenu udál, je obsahem kapitoly třetí.

Když jsem sepisoval tento názor, četl jsem si i o Albigenských (kataři) a zjistil jsem, že myšlenka, že Hospodin je vlastně Satan, je jejich. Oni ji ale rozvíjeli jiným způsobem; podle nich je jediným tvůrcem lidí Hospodin, protože tělo je hmotné a proto špatné. Ale velmi zajímavé je to, že vlastnosti Hospodina, popisované Biblí, jsou tak zlé, že i oni zastávali názor, že Satan, původce zla, je Hospodin. Bible to píše docela věrohodně a jen pokud chceme být neobjektivní přisluhovači Hospodinovi, jen tehdy budeme prohlašovat, že je jedině dobrý. Nicméně kataři sice přišli na to, že Hospodin není ten pravý Bůh a že je to vlastně Satan (také byli po "zásluze" odměněni katolickou církví), ale pořád ještě si neuvědomovali, že první kapitola Genesis píše právě o tom pravém Bohu a dále se již píše jen o Hospodinovi. Možná, že by na to časem přišli a ta nenávist ke všemu hmotnému by je přešla, už byli na půli cesty, ale díky velmi moudrému prohlášení papeže Innocence Trojky o tom, že každý, kdo si vytvoří svůj názor na Boha musí být bez slitování upálen, (jako by se někdy upalovalo se slitováním) na to už neměli dost času. Hospodinovi to ve spolupráci s jeho věrnou katolickou církví zase vyšlo. A ještě jednu zajímavou věc kataři tvrdili: že Hospodin a Ježíš jsou bratři. Hospodin je ten zlý a Ježíš dobrý. A Ježíš prý přijde napravit zlo, které Hospodin zasel. Když se podíváme na organizaci, která o sobě tvrdí, že je organizací Kristovou, jak se chovala po jeho příchodu, musíme s lítostí uznat, že se mu to moc nepodařilo. Anebo to není jeho organizace.

Genesis, 1. kapitola

V první kapitole tvoří Bůh postupně po dnech, v pořadí

  1. (1-5) nebe, zemi a světlo
  2. (6-8) nebeskou klenbu
  3. (9-13) souš, rostliny
  4. (14-19) Slunce, Měsíc a hvězdy
  5. (20-23) vodní živočichy a ptáky
  6. (24-31) suchozemské živočichy a lidi

Takže spotřeboval těch známých šest dní v přesném pořadí. To ale ve druhé kapitole již neplatí. Stvoření v Edenu probíhalo jinak.

Podívejme se z první kapitoly podrobněji na verše 26-29, budou pro nás důležité.

26 I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi." 27Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. 28A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe." 29Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.

Všimněte si, že Bůh stvořil obě pohlaví naráz a dal jim celou zemi, nejen nějakou rajskou zahradu. Požehnal jim a řekl, aby se plodili a množili a vládli postupně na celé zemi. Nemáme důvod se domnívat, že ho lidé neposlechli. Začali se množit a zaplňovat zemi. Úžasné, že ano? Nakonec ani nevíme, zda stvořil Bůh jen jeden pár, nebo mnoho lidí najednou. Pokud to byl Bůh moudrý, a z těchto řádků to jednoznačně plyne, jistě věděl, jak problematický je incest nejen psychologicky, ale i pro kvalitu budoucích generací, takže se dá soudit, že "Učiňme člověka" může znamenat "učiňme druh", a proto je velmi pravděpodobné, že stvořil lidí mnoho. On totiž nepotřeboval lidský hřích, takže myšlenka jediného páru, který by byl pak dědičně ztrestán, mu nepřipadala důležitá, spíše naopak. Také dal lidem za pokrm veškeré byliny se semeny a všechny stromy nesoucí ovoce. Žádný strom poznání, žádný zákaz, žádné zabíjení zvířat pro pokrm, oběti či pro kůže. Žádné ohraničení jejich prostoru zahradou v Edenu. Všechno by bylo perfektní, kdyby do hry nevstoupil Hospodin se svou sebestředností. Bůh také řekl, že lidé budou vládnout i nad každým plazem plazícím se po zemi. (Všimněte si i další věci z (Gn 1,26), že plazi se po zemi již plazili. To bude důležité později v (Gn 3,14)).Proč by pak Bůh tvořil hada jako nejzchytralešího z polních zvířat, který svou inteligencí přiměje ženu ke hříchu? Dělal by přesný opak toho, co zde řekl!

Genesis, 2. kapitola

1Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy. 2Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. 3A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.

První tři verše druhé kapitoly patří vlastně k historii tvoření podle kapitoly první. I proto, že tvůrce je zde uveden ještě jako Bůh, beze jména. Stvořil celou Zemi a celou ji dal lidem bez jakýchkoliv podmínek, kterými by je mohl nachytat. Nijak nepožaduje zabíjení zvířat ani oběti či uctívání. Ale text Bible opouští tohoto Boha bohužel příliš brzy.

Od čtvrtého verše nastupuje však Hospodin se svým pokusem v Edenu a vlastně na celém Středním východě, který opanuje další text Bible. Tvoří na Zemi zatím jen zahradu Eden a stvoří si i jiné lidi. Je pouze bůh izraelitů, není to bůh všech a jsou to i jiní "první" lidé.

4Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe, 5nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi obdělával. 6Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch.

Toto je ono spojovací místo, kde se redaktoři Bible pokusili spojit obě svědectví o tvoření v jedno.

7I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.

Myšlenka člověka se Hospodinovi zřejmě zalíbila, takž si stvořil svůj model. Neuměl tvořit slovem asi tak mistrně jako Bůh, tak stvořil člověka z prachu. Kataři tvrdí, že zde vdechl život v chřípí muži Bůh a ne Hospodin, protože to nebylo v Hospodinových silách. Ale to nevíme, text hovoří o Hospodinovi, tak to tak nechme. Pro můj další výklad to není až tak důležité. Takže v Edenu, jak vidíme, byl člověk (muž) stvořen ještě před tamními rostlinami a živočichy. Bible už dále hovoří jen o Hospodinovi - o bohu izraelitů, který svým místním významem skutečného Boha zastínil. Bible nás provede historií bojů Hospodinových služebníků proti ostatním svobodným obyvatelům Země, ale to až později. Na rozdíl od moudrého Boha vyžaduje Hospodin uctívání, ponižování se, oběti zvířat, modlení - prostě čistý narcismus.

8A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. 9Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak strom života a stromu poznání dobrého a zlého.

Zde Hospodin ohraničil životní prostor člověka Edenem, místem, kde tvořil, kdežto Bůh stvořil Zemi celou.

10Z Edenu vychází řeka aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky. 11Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato, 12a zlato té země je skvělé,je tam také pryskyřice a kámen karneol. 13Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš. 14Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. 15Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.

Až doteď je popis Edenu i Hospodina nekonfliktní, ještě se nezačíná psát o pasti, kterou Hospodin na člověka připravil.

16A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. 17Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.

Takže Hospodinův člověk (říkejme mu Adam, abychom ho odlišili od lidí, stvořených Bohem) byl stvořen tak, aby neuměl rozeznat dobré a zlé, což by se snědením plodu ze stromu poznání změnilo. Že to tak bylo, potvrzuje Hospodin v dalším textu (Gn 3,22). Proč však chtěl Adama nevědomého? Proč mu odpíral poznání? Pouze v těchto verších varuje Hospodin Adama (jen jeho, jeho ženu ne, ta ještě nebyla stvořena) před konzumací plodu Stromu poznání. Jak byla však varována žena, není v Bibli uvedeno.

18I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou." 19Když vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve. 20Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná. 21I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. 22A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.

Podle vykladačů Bible tím, že Adam pojmenoval všechny tvory, ustanovil se nad nimi pánem. Vidíme zde důležitý rozdíl v tom, jak tvořil Hospodin a jak Bůh. Bůh stvořil lidi obojího pohlaví najednou pouhým Slovem, kdežto Hospodin vytvoří Adama z prachu a jeho ženu z jeho žebra.

23Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest." 24Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. 25Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.

Tito lidé byli ještě naivní a nevinní. Hospodin ale při své povaze potřeboval lidi s pocitem viny, lidi, kteří by se ho báli, kteří by mu pochlebovali a neustále ho chválili. Potřeboval tedy, aby se cítili vinni a proto jim připravil past. Vzhledem k tomu, že lidé byli nezkušení, nedalo mu to nijak velkou práci. A další rozdíl: Hospodin neříká svému páru, aby se množil a zaplnil Eden. To ještě ne. Nejdřív musí přijít potrestání. Adamovic měli prostě velikou smůlu. Na rozdíl od Boha, který nevyžaduje uctívání, potřeboval Hospodin jen jeden pár, ne mnoho lidí, aby mohl působit dědičný hřích, který již měl naplánovaný. Hospodin využil toho, že zbytek světa byl již trochu zalidněn, takže nemusely hrozit incesty, které by byly u jediného páru po dlouhou dobu nevyhnutelné. Hlavně ale chtěl vybudovat si svůj národ, který ho bude uctívat a bude se ho bát a bude trpět, případně budou trpět jeho protivníci. K tomu nutně potřeboval prvotní hřích. Text bez problémů vysvětluje, jak si to Hospodin zařídil.

Genesis, 3. kapitola

1Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: "Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?"

Křesťané tvrdí, že na tomto místě mluvil se ženou Satan. Ani nevědí, jak blízko pravdě možná jsou. Jenže báchorka s dobrým Bohem, který trestá spravedlivě, je totiž nemožná a text Bible ji zcela vylučuje. My, kteří víme, že Hospodin není až tak dobrý, již tušíme, o co tady šlo. Ano, hadími ústy mluvil s Evou buď samotný Hospodin, anebo skutečně had s vysokou inteligencí a darem řeči, k tomu účelu Hospodinem stvořený. Oni ti křesťani nakonec možná mají v tomhle pravdu, i když ale ani netuší, jakou. Jak to bylo, zda Hospodin stvořil takto chytrého hada anebo sám on byl tím hadem, se asi už nedozvíme. A že v textu se mluví přímo o polní zvěři hadovi? No pokud je inspirovaným autorem Bible Hospodin, napíše si to tam tak, jak mu to vyhovuje. Pokud to byl on sám, potrestá nevinného hada, což mu při jeho povaze nevadí. Had jako němá tvář ani neví, co se děje, jen dostane do vínku nepřátelství k lidem. Pokud potrestal Hospodin zchytralého hada, stal se had obětí. Jako Hospodinův nástroj už posloužil svému účelu. A ještě více mu pomůže, bude-li veřejně před lidmi potrestán. A utrpení Hospodina posiluje.

2Žena hadovi odvětila: "Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. 3Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: "Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.""

4Had ženu ujišťoval: "Nikoli, nezemřete smrtí. 5Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé."

Jen tak pro zajímavost se podívejte, jak s touto hadovou větou umí křesťané manipulovat. Kdyby jen věděli, koho vlastně nazvali Otcem Lži! Nyní říká had ženě konečně celou pravdu. Upřesnil a napravil nepravdivou informaci, kterou Hospodin (čili možná sám) dal Adamovi, když mu to zakazoval.

6Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost.

Proč ten strom Hospodin stvořil tak, aby lákal, aby ženu přitahoval? Jednoznačně proto, aby podlehla. Byla to důležitá součást jeho pasti. A přitom je i toto jasné z textu Katechismu §280: Hned od počátku Bůh myslel na slávu nového stvoření v Kristu.

Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.

A je to. Hospodinu se to povedlo. Krásný strom, nádherné, lákající plody, pravdivé vysvětlení pomocí nastrčeného hada, naivní lidi, neschopní poznat dobro a zlo. Taková kombinace nemohla zklamat a Hospodin tohle dobře věděl, nakonec potvrzuje to i katechismus, když tvrdí, že Ježíš byl už před stvořením světa vybrán k tomu, aby vykoupil lidstvo. Žena nemohla před snědením plodu poznat, že činí něco špatně. Hospodin jí jíst zakázal s tím, že v den, kdy z něho pojí, zemře. Pak jí pomocí hada řekl, jak to je ve skutečnosti. Kdo je dobrý a kdo špatný? Nemohla vědět, myslela si, že had, jakožto Boží tvor, musí být dobrý. Ještě neuměla rozeznat dobré a zlé.

7Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi.

Ano, lidem se otevřely oči, začali vědět. Nezemřeli v ten den, a tím je jasné, že Hospodin jim neřekl zcela pravdu. Adam žil ještě přes 900 let (Gn 5,5: Všech dnů Adamova života bylo devět set třicet let a umřel), o Evě se toto nedozvíme, nakonec je to jen žena, v náboženství není důležitá. Lidé začali rozeznávat dobro a zlo, začali být moudřejší a hned jim došlo, v jakém průšvihu se ocitli, maje nad sebou Hospodina. Dostali z něj oprávněný strach. Všimněte si ještě jedné skutečnosti: Lidé řešili svoji nahotu fíkovým listím. Nezabili žádné zvíře kvůli kožešině, že by se zvířata měla zabíjet je ještě nikdo nenaučil.

8Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě. 9Hospodin Bůh zavolal na člověka: "Kde jsi?"

Hospodin samozřejmě ví, kde lidé jsou, jen blufuje. Nyní začne výslech, vedoucí k ničemným lidem, bojícím se Hospodina a strachy mu pochlebujícím.

10On odpověděl: "Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se."

Ano, Adam se již Hospodina bojí, protože již není tak naivní. Na rozdíl od okolních zemí zde vstoupil k lidem strach z boha. Nadále se již bude vyžadovat. Lidé budou muset být bohabojní. Následující skutečnosti Adamovi bohužel dají za pravdu tak, jak to ani v nejhrůznějších snech neočekával. Co na tom, že řekl pravdu? Tu Hospodin neocení. Spíše vadilo, že se neplazil před Hospodinem po kolenou. Je nutno se ještě více ponížit. Tak si to církve představují. Pravdu Hospodin často nepromine. Lež často miluje a ponižování vždy.

11Bůh mu řekl: "Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?"

Opět blufování. Hospodin to samozřejmě ví, ale nastavuje otázku tak, aby i čistá pravda člověku ublížila. Aby mohl trestat.

12Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl."

Jenže tím Adam naznačil, odkud by mohla přicházet příčina toho, co se stalo. Trochu zbaběle svaluje vinu na ženu a potažmo na Hospodina. Tam se samozřejmě trefil, jenže si neuvědomil, že se to nesmí. Tím vším Hospodina rozčílil, protože naznačil, třeba nechtěně, skutečnou podstatu této pasti. Ale řekl pravdu. Přesně tak to bylo. V textu Bible je to takto napsáno.

13Proto řekl Hospodin Bůh ženě: "Cos to učinila?" Žena odpověděla: "Had mě podvedl a já jsem jedla."

Ani žena neprojevila dostatek devotnosti. Ale aspoň něco - trochu lže. Aby se Hospodinu zalíbila, tvrdí, že ze strany hada to byl podvod, přestože had řekl čistou pravdu. Ono je to jedno, Hospodin i had jedno jsou, takže toto jí určitě nepomůže. Ale může ji omluvit strach. Možná byla hrůzou bez sebe a kdyby věděla, co ji od toho "milosrdného Hospodina" čeká, jistě by se sesypala. Ale už poznala, že se zachovala nesprávně, protože Hospodin je mocnější, jenže pozdě. Než snědla, poznat to nemohla. Už se také bojí. Máte, lidé, po legraci. A ve středověku to poznáte s plnou parádou.

14I řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach.

Jak to, že Hospodin potrestal hada, když had za nic nemohl? No protože Hospodin je nejmocnější z nich, a nikdo z nich mu nikdy nic nevyčte. Bylo to v jeho plánu. Had se stane ubohým plazícím se tvorem (při Božím stvoření v 1. kapitole se plazi již plazili, čili nemohli by být potrestáni plazením. I toto potvrzuje, že kapitoly 1 a 2 jsou popisy různých událostí) a Hospodin hada postavil proti lidem. Lidé se stali devotními poníženými služebníky Hospodina, kteří mu ze strachu ze strašlivých muk, které jim naslibuje, když ho nebudou uctívat, schválí cokoli. Navíc když je všemohoucí. Schvákí mu i genocidu (Dt 7,1-11). I vraždění vlastních rodin (Ex 32,27)... Potrestání všech nevinných aktérů tohoto příběhu bylo v Hospodinově plánu a věděl, že on může všechno. A lidé mu budou dokonce poníženě děkovat.

15Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."

Hospodin přímo způsobuje, že se dvě jeho stvoření budou nenávidět. Zde se Hospodinův charakter projevil už v celé své nahotě. Druhá část tohoto verše je prý tzv. protoevangelium. Je docela nepochopitelná, tak se dá vyložit libovolně. Prý to předznamenává Marii, Ježíše a vůbec celý Nový zákon. Já to tam nevidím. Kdo to tam vidět chce, možná, že tam něco vidí. Nahradíme si zájmena (v češtině je to nejasné, pomohl jsem si německým překladem):

Símě ženy rozdrtí hadovi hlavu a had tomuto semeni rozdrtí patu.

Takto to vysvětlují křesťané: To je první proroctví o Tom, který jednou přijde, bude zabit - to je ono slovo: ty jemu rozdrtíš patu, a vstane a bude slavit poslední vítězství nad satanem - to je ono slovo: ono ti rozdrtí hlavu.

Úplně jasné, že? V Katechismu je to vysvětleno podobně: "Bůh totiž po jejich pádu v nich vzbudil naději na spásu příslibem vykoupení". Jenomže tolik poezie v tom nebylo. Hospodin jen upřesnil, jak si budou i jejich potomci ubližovat. Had ze země dosáhne na patu, a člověk klidně může hadovi rozdrtit palici.

16Ženě řekl: "Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout."

Hospodin trestá poddaného tvora bolestmi a utrpením a staví ho tu do podřízené role. Nás to již při znalosti jeho charakteru nemůže překvapit. Tato věta způsobila spoustu utrpení mnohých žen a hlavně se potvrzuje to, jak moc je nutno se Hospodina bát.

17Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení.

(Zde je prvně použito mužské jméno Adam.) Zase důležitý moment, který nahrává mužskému šovinismu, v církvích naprosto běžnému. Hospodin klade Adamovi na prvním místě za vinu, že uposlechl hlasu své ženy. Takže poučení pro muže? Nenaslouchejte hlasu své ženy, vede vás ke zkáze.

18Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. 19V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."

Tady prý Hospodin potrestal člověka smrtí. Jenže to tak není, tohle je jen Hospodinovo konstatování platného stavu. Člověk nikdy nesmrtelný nebyl, viz Gn 3,22.

20Člověk svou ženu pojmenoval Eva (to je Živa), protože se stala matkou všech živých.

Teprve zde je žena pojmenována. Teď už je to Eva.

21Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a přioděl je.

Zajímavé. Zde se vlastně prvně hovoří o zabíjení. Ledaže by si Hospodin stvořil kůži na suknice bez zabití nějakých zvířat (což samozřejmě je v jeho moci, jako všemohoucího, ale zcela to odporuje jeho tužbám po smrti, utrpení a bolesti ostatních bytostí).

Všimněme si, že původní Bůh si přál, aby lidé jedli jen rostlinnou stravu a nechtěl, aby žili na úkor jiných živých tvorů. První kapitola, která popisuje první verzi stvoření, toto takto píše (Gn 1,29). Jenže s nástupem Hospodina už to pravda není. Mírumilovného Boha nahradil krutý Hospodin. A u něj, co se týče zabíjení zvířat, platí pravý opak. Přece když lidé poznali, že jsou nazí, oděli se do fíkových listů (Gn 3,7). A čím však oblékl člověka Hospodin? Koženými suknicemi. První příklad toho, že mají zabíjet, jak jinak by získali kůže? A tohle pokračuje dál: Kain obětoval Hospodinu vypěstované rostliny, Ábel zabité ovce. Na kterou oběť Hospodin shlédl? Zeleniny si ani nevšiml. Ale ovce přijal (Gn 4, 3-5). A když si přečtete v Bibli obětní řády (např. Nu 8, Nu 15), jak Hospodin vyžaduje k obětem zabíjení zvířat, jak předepisuje lidem, jak mají zvířata zabíjet, jak dělit, co polévat krví, a jak je Mu tato vůně libá, uvědomíte si, jak krutý bůh to musí být.

22I řekl Hospodin Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky."

Jeden z nejdůležitějších veršů celé této smutné historie. Potvrzuje se zde přímo Hospodinovými ústy, že strom zapůsobil a informace, podaná ženě prostřednictvím hada byla přesná. Že důvody, které jako Hospodin sdělil Adamovi zákazu nebyly pravdivé. Člověk nesměl jíst ne proto, že by ten den zemřel, ale proto, že by prohlédl a stal se moudřejším. A Hospodin sám potvrzuje, že člověk předtím nerozeznal dobro a zlo a že se to změnilo. A také, že člověk není a nikdy nebyl nesmrtelný, protože k tomu by potřeboval pojíst ze stromu života, což ještě neudělal. Opravdu hutný verš.

23Proto jej Hospodin Bůh vyhnal ze zahrady v Edenu, aby obdělával zemi, z níž byl vzat. 24Tak člověka zapudil. Východně od zahrady v Edenu usadil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.

Tím mu znemožnil pojíst ze stromu života a získat nesmrtelnost. Bylo dokonáno. Plán vyšel, člověk je hříšný a je možno ho ovládat a trestat. A hlavně se nechávat velebit, to mu dělá dobře.

Genesis, 4. kapitola

1I poznal člověk svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Tu řekla: "Získala jsem muže a tím Hospodina." 2Dále porodila jeho bratra Ábela. Ábel se stal pastýřem ovci, ale Kain se stal zemědělcem.

Takže v Edenu byli zatím čtyři lidé. Eva, Adam a jejich dva synové. Kolik lidí bylo v okolních zemích, které stvořil Bůh a ne Hospodin, Bible neupřesňuje, i když se dále o nich nepřímo zmiňuje. My jen víme, že tito lidé nebyli frustrováni strachem a dědičným hříchem, žili, množili se a zalidňovali Zemi. Hospodin v Bibli potvrzuje, že ostatní národy byly úspěšnější, např. Dt 7,1.

3Po jisté době přinesl Kain Hospodinu obětní dar z plodin země. 4Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí a z jejich tuku. I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar, 5na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl. Proto Kain vzplanul velikým hněvem a zesinal v tváři.

Vida, Hospodin nezakrytě dává přednost zabitým zvířatům před zeleninou či obilím. Není to nic výjimečného, i v dalším textu jsou velmi důležitými obětmi zvířata. Lidé jsou tím ubezpečováni, že zabíjet zvířata je dobré. Není divu, vždyť Hospodin utrpení přímo miluje. A utrpení zvířat ho posiluje zřejmě také. Proč by jinak žádal zápalné oběti či lámaní vazu oslíkům nebo jalovicím?

6I řekl Hospodin Kainovi: "Proč jsi tak vzplanul? A proč máš tak sinalou tvář?" 7Což nepřijmu i tebe, budeš-li konat dobro? Nebudešli konat dobro, hřích se uvelebí ve dveřích a bude po tobě dychtit; ty však máš nad ním vládnout." 8I promluvil Kain ke svému bratru Ábelovi . . . Když byli na poli, povstal Kain proti svému bratru Ábelovi a zabil jej. 9Hospodin řekl Kainovi: "Kde je tvůj bratr Ábel?" Odvětil: "Nevím. Cožpak jsem strážcem svého bratra?" 10Hospodin pravil: Cos to učinil! Slyš, prolitá krev tvého bratra křičí ke mně ze země. 11Budeš nyní proklet a vyvržen ze země která rozevřela svá ústa, aby z tvé ruky přijala krev tvého bratra. 12Budešli obdělávat půda už ti nedá svou sílu. Budeš na zemi psancem a štvancem." 13Kain Hospodinu odvětil: "Můj zločin je větší, než je možno odčinit.

Hspodin dobře rozeštval oba bratry. Jako vševědoucí by musel vědět, jak to dopadne, nakonec se to dalo předpokládat. To, že vyčítal Hospodin Kainovi, že nekoná dobro, je duskutabilní. Jak Hospodina známe, víme, že pojem "dobro" je u něj velmi relativní a co měl Kain činit, není jasné. Pokud by někoho či něco zabil, zřejmě by se Hospodinu zavděčil více.

14Hle, vypudil jsi mě dnes ze země. Budu se muset skrývat před tvou tváří. Stal jsem se na zemi psancem a štvancem. Každý kdo mě najde, bude mě moci zabít." 15Ale Hospodin řekl: "Nikoli, kdo by Kaina zabil, bude postižen sedmeronásobnou pomstou." A Hospodin poznamenal Kaina znamením, aby jej nikdo kdo ho najde nezabil.

Zde je potvrzeno, že na Zemi již žila spousta dalších lidí na jiných územích, které stvořil Bůh, ne Hospodin. Protože o kom by Hospodin či Kain říkali "Každý, kdo mě najde..."? A že by zabili Kaina jeho rodiče nebo sestry? (předpokládám, že pokud měl sourozence, už jen sestry. O bratrech by Bible určitě něco sdělila.) Všimněte si, že nakonec, po prvním bububu, vezme Hospodin Kaina pod ochranu. Začal ho mít více rád, když zabil, než když pěstoval kedlubny.

16Kain odešel od tváře Hospodinovy a usadil se v zemi Nódu, východně od Edenu.

17I poznal Kain svou ženu, ta otěhotněla a porodila Enocha. Tu se dal do stavby města a nazval to město Enoch podle jména svého syna.

Takže Kain odešel od tváře Hospodinovy. Odešel do jiné země, dál od jeho přímého vlivu. A my již víme, kde se vzala Kainova žena. Podle informací v Bibli by byla totiž doposud jediná žena Eva. A s tou že by měl Enocha? Jasně, ženy jsou pro náboženství vždy méně významné, proto se dá předpokládat, že žen bylo v Adam's Family více (byly by to všechno Kainovy sestry). Ale na Zemi bylo přece již mnoho lidí, o nichž Bible nepíše, neboť se ze začátku věnuje pouze popisu Adam's Family, a to z praktických i náboženských důvodů jen mužské části. Pokud by totiž psala i o ženách, musela by i napsat, s kýmže to Kain zplodil Enocha. A nevím, jak by se s tím vyrovnala.

18Enochovi se narodil Írad, Írad zplodil Mechújáela, Mechújáel zplodil Metúšáela, Metúšael zplodil Lámecha. 19Lámech pojal dvě ženy; jedna se jmenovala Áda a druhá se jmenovala Sila. 20Áda porodila Jabala, který se stal praotcem těch, kdo přebývají ve stanu a u stáda. 21Jeho bratr se jmenoval Jubal, ten se stal praotcem všech hrajících na citeru a flétnu. 22Také Sila porodila, a to Túbal-kaina - mistra všech řemeslníků obrábějících měď a železo. Sestrou Túbal-kainovou byla Naama. 23Tu řekl Lámech svým ženám: "Ado a Silo, poslyšte můj hlas, ženy Lámechovy, naslouchejte mé řeči: Zabil jsem muže za své zranění, pacholíka za svou jizvu. 24Bude-li sedmeronásobně pomstěn Kain, tedy Lámech sedmdesátkrát a sedmkrát."

Pouze zde se dozvídáme aspoň jména a rodinný stav o třech dalších ženách. Až do Abrahama se o ženách už zase vůbec nic nedozvíme. Ale podívejme se, jak dal Hospodin příklad ochranou vraha Kaina. Jeho praprapravnuk Lámech zabil někoho za své zranění a hned si také za tu vraždu osoboval Hospodinovu ochranu. A to dokonce jedenáctkrát větší. Proč jedenáctkrát, nevíme. Ale protože to bylo již o pět generací dále, je možné, že Hospodinův vliv začal významně dosahovat až do země Nód. Ale není vůbec jisté, zda ty řeči o ochraně nebyly jen Lámechovo vytahování. V Bibli se vůbec nepíše, že by Hospodin Lámecha vzal za vraždu pod ochranu, i když předpokládat se to dá. Vražda znamená bolest oběti a utrpení pozůstalých. To Hospodin rád.

25I poznal opět Adam svou ženu a ta porodila syna a dala mu jméno Šét (to je Do klína vložený). Řekla: "Bůh mi vložil do klína jiného potomka místo Ábela, kterého zabil Kain." 26Šétovi se narodil syn; dal mu jméno Enóš. Tehdy se začalo vzývat jméno Hospodinovo. Je už jasné, proč Bible nepíše o ženách v této době. Opět by musela upřesnit, s kýmže to měl Šét Enóše. S matkou nebo se sestrou? Incest? To snad ne. A psát o tom, že byli i jiní lidé, než Adam's Family, to Hospodin pochopitelně ve svém velikášství nechce. Zajímavé je, jak mu tato informace unikla u Kaina. Kde se vzali ti lidé, u kterých Kain po svém odchodu od rodiny zakotvil? Raději to přejděme mlčením... Pokud si uvědomíme, že Země byla zalidněna už jinými lidmi, které stvořil pravý Bůh ve velkém počtu a kteří se již také množili, je to vše logické.

Důležité je, že se začalo vzývat jméno Hospodinovo. Hospodin již nyní nebyla závislý pouze na utrpení, ale sílu mu dávalo i jeho uctívání.

Podrobně jsme si rozepsali první čtyři kapitoly Bible, abychom si ukázali, jak si místní izraelský bůh Hospodin (Jehova) přizpůsobil ve své Knize stvoření. Přesto se mu nepovedlo příběh zcela zmanipulovat. Tedy povedlo, je mnoho těch, kteří věří, že je Hospodin dobrý a že je tedy jinak, než je v Bibli napsáno. I v dalších textech Starého zákona se dá vysledovat, jak nedokonale Hospodin zamaskoval skutečnost. Uveďme si ještě příklad z knihy Deuteronumium (5. Mojžíšova), kde Hospodin po svém častém zvyku nabádá své poddané izraelce ke genocidě ostatních národů:

Deuteronomium, kapitola 4:

33Zdali kdy slyšel lid hlas Boha mluvícího zprostředku ohně, jako jsi slyšel ty, a zůstal naživu, 34anebo zdali se pokusil nějaký bůh přijít a vzít pronárod zprostředku jiného pronároda zkouškami, znameními, zázraky a bojem, pevnou rukou a vztaženou paží, velkými hroznými činy, jak to vše s vámi učinil Hospodin, váš Bůh, v Egyptě tobě před očima. 35Tobě bylo odhaleno poznání, že Hospodin je Bůh; kromě něho není žádný jiný. 36Z nebe ti dal slyšet svůj hlas, aby tě napomenul, na zemi ti dal spatřit svůj veliký oheň a jeho slova jsi slyšel zprostředku ohně. 37Protože miloval tvé otce, vyvolil po nich i jejich potomstvo a tebe vyvedl svou velikou mocí z Egypta, 38aby před tebou vyhnal pronárody větší a zdatnější, než jsi ty, a přivedl tě do jejich země a dal ti ji do dědictví, jak je tomu dnes. 39Proto poznej dnes a vezmi si k srdci, že Hospodin je Bůh nahoře na nebesích i dole na zemi; žádný jiný není. Všmněme si hned několika věcí: Hospodin tvrdí, že žádný jiný Bůh není, i když na jiných místech Bible se podřekne, že jiní Bozi jsou. Dále přiznává, že provedl velké hrozné činy (Deset egyptských ran je skutečně drsárna) a také přiznává, že existují pronárody větší a zdatnější, než je izrael, jeho národ. Jasně, ty pronárody byly takové, protože nebyly decimovány Hospodinovou krutostí. Bohužel ji ale měly poznat.

A docela hustá kapitola je i sedmička, ta si zaslouží zde být celá:

Deuteronomium, kapitola 7:

1Až tě Hospodin, tvůj Bůh, uvede do země, kterou přicházíš obsadit, zažene před tebou početné pronárody, Chetejce, Girgašejce, Emorejce, Kenaance, Perizejce, Chivejce a Jebúsejce, sedm pronárodů početnějších a zdatnějších než ty. 2Hospodin, tvůj Bůh, ti je předá, abys je pobil. Vyhubíš je jako klaté, neuzavřeš s nimi smlouvu a nesmiluješ se nad nimi, 3nespřízníš se s nimi, svou dceru neprovdáš za syna někoho z nich ani jeho dceru nevezmeš pro svého syna. 4To by odvrátilo tvého syna ode mne, takže by sloužili jiným bohům. Hospodin by proti vám vzplanul hněvem a rychle by tě vyhladil.

Hle, co všechno nám tu Hospodin, snad mimoděk, prozradil! Kromě Hospodinova národa je na světě mnoho pronárodů, které jsou lepší a zdatnější než izraelité. Není divu, netrpěly pod Hospodinovou knutou a mohly se svobodně rozvíjet. Pročpak se to Hospodinovi nepodařilo lépe než jim? Takže co zbývá, aby nebyli nakonec izraelité, kdo prohrají? Co kdyby byli ostatními národy pohlceny a svoboda myšlení by se jim zalíbila? To nemohl Hospodin připustit. Listvo by snížilo utrpení na nepatrnou míru. Takže jeho tradiční řešení: Povraždit, propíchat, zabít, krev, křik, bolest, krutost! Jen žádné přátelení se s nimi. Jinak Hospodin zneužije své moci k tomu, aby zabil tebe. Nejsmutnější na tom je, že nebylo východiska. Buď vraždit, nebo sám být zavražděn. Svoboda volby... A jak se Hospodin bojí, aby nesloužil někdo jiným bohům! Ještě vám z něj není špatně?

5Proto s nimi naložíte takto: jejich oltáře rozboříte, jejich posvátné sloupy roztříštíte, jejich posvátné kůly pokácíte, jejich tesané sochy spálíte.

Dobrý návod od mírumilovného boha. Milosrdného.

6Jsi přece svatý lid Hospodina, svého Boha; tebe si Hospodin, tvůj Bůh, vyvolil ze všech lidských pokolení, která jsou na tváři země, abys byl jeho lidem, zvláštním vlastnictvím. 7Nikoli proto, že byste byli početnější než kterýkoli jiný lid, přilnul k vám Hospodin a vyvolil vás. Vás je přece méně než kteréhokoli lidu. 8Ale protože vás Hospodin miluje a zachovává přísahu, kterou se zavázal vašim otcům, vyvedl vás Hospodin pevnou rukou a vykoupil tě z domu otroctví, z rukou faraóna, krále egyptského. 9Poznej tedy, že Hospodin, tvůj Bůh, je Bůh, Bůh věrný, zachovávající smlouvu a milosrdenství do tisícího pokolení těm, kteří ho milují a dbají na jeho přikázání.

Zde Hospodin přiznává, že díky jeho několikatisícileté péči je izraelský národ nejmenší na světě. Nakonec není divu: Lidé se mu znelíbili již několikrát a tak často je hladil, až je skoro vyhladil. Sodoma a Gomora, potopa (bohudíky jen na Středním východě)... To je pak jasné, že všechny ostatní národy jsou vyspělejší a početnější. Ale neumějí tak válčit a zabíjet.

10Avšak tomu, kdo ho nenávidí, oplácí přímo a uvrhne ho do záhuby. Nebude odkládat; tomu, kdo ho nenávidí, odplatí přímo. 11Proto bedlivě dbej na přikázání, nařízení a přáva, která ti dnes přikazuji dodržovat. 12Za to, že tato práva budete poslouchat a bedlivě je dodržovat, bude Hospodin, tvůj Bůh, zachovávat tobě smlouvu a milosrdenství, jak přísahal tvým otcům. 13Bude tě milovat a bude ti žehnat a rozmnoží tě. Požehná plodu tvého života i plodu tvé role, tvému obilí, tvému moštu, tvému oleji, vrhu tvého skotu a přírustku tvého bravu na zemi, o níž se přísahou zavázal tvým otcům, že ti ji dá. 14Budeš požehnaný nad každý jiný lid, nevyskytne se neplodný nebo neplodná u tebe ani u tvého dobytka. 15Hospodin od tebe odvrátí každou nemoc, nevloží na tebe žádnou ze zhoubných chorob egyptských, které jsi poznal, ale uvalí je na všechny, kdo tě nenávidí. 16Pohltíš každý lid, který ti vydá Hospodin, tvůj Bůh, nebudeš ho litovat, nebudeš sloužit jeho bohům; bylo by ti to léčkou. 17Snad si v srdci řekneš: "Tyto pronárody jsou početnější než já. Jak bych si je mohl podrobit?" 18Neboj se jich! Jen si vzpomeň, jak naložil Hospodin, tvůj Bůh, s faraónem a s celým Egyptem, 19vzpomeň si na veliké zkoušky, které jsi viděl na vlastní oči, na znamení a zázraky, na pevnou ruku a vztaženou paži, jimiž tě vyvedl Hospodin, tvůj Bůh. Tak naloží Hospodin, tvůj Bůh, s každým lidem, kterého se bojíš. 20I děsy na ně pošle Hospodin, tvůj Bůh, dokud nezahynou ti, kteří zbyli a skryli se před tebou. 21Nesmíš mít před nimi strach, neboť Hospodin, tvůj Bůh, Bůh veliký a vzbuzující bázeň, je uprostřed tebe.

Další důkazy, že Hospodin je bůh jen jediného národa. Tento národ musí dobývat okolní země, ale protože by to sám nedokázal, pomůže mu Hospodin svou nadpřirozenou mocí. Izraelce bude chránit, tedy pouze tehdy, budou-li ho uctívat, všechny ostatní bude ničit. To nejsou jeho lidé. A to, jak se opět bojí, že by sloužili jejich bohům (verš 16) také má vypovídací hodnotu.

22Hospodin, tvůj Bůh, zažene ty pronárody před tebou poznenáhlu. Nemůžeš s nimi rychle skoncovat, aby se proti tobě nerozmohla polní zvěř. 23Hospodin, tvůj Bůh,ti je však předá ochromené velikým zděšením, dokud nebudou vyhlazeni. 24Vydá ti do rukou jejich krále a zničíš jejich jméno pod nebem; nikdo se proti tobě nepostaví, dokud je nevyhladíš. 25Tesané sochy jejich bohů spálíte. Nebudeš žádostiv stříbra ani zlata z nich, nevezmeš si je, abys nepadl do léčky. Před Hospodinem, tvým Bohem, je to ohavnost. 26Nevneseš do svého domu ohavnou modlu; propadl bys klatbě jako ona. Budeš ji mít v opovržení, budeš ji mít za hnusnou ohavnost, neboť je klatá.

Co je to za výmluvu s tou polní zvěří? Hospodin že by si s ní neporadil? Že by nebyl všemohoucí? Kdepak! Zdlohavé boje znamenají daleko více utrpení na obou stranách.

Ale velice důležitý text je zde ve verši 25, kde Hospodin zakazuje brát si zlato a stříbro. To by bylo docela logické, kdyby o kousek dále nebyl zcela opačný příkaz:

(Jz 6): 18Jenom se mějte na pozoru před tím, co je klaté, abyste nebyli vyhubeni jako klatí, kdybyste vzali něco klatého. Přivolali byste na izraelský tábor klatbu a uvrhli jej do zkázy. 19Všechno stříbro a zlato i bronzové a železné předměty budou zasvěceny Hospodinu, dá se to na Hospodinův poklad.

Tak on Hospodin potřebuje poklad? Nepatří mu snad všechno, celý vesmír? Právě že nepatří. Střední východ má pouze v pronájmu a myslí si, že vybojuje všechno. Paralela s Melkorem je až neuvěřitelná. A proč jednou varuje, že si jeho lid nesmí vzít nic zlatého z cizích soch, kdežto za chvíli musí vzít všechny kovové předměty? Pro Hospodina nejsou klaté, nakonec přísloví "peníze nesmrdí" vzniklo možná už tady. Anebo krásný rým Je to sice klaté, ale je to zlaté.

Celý rozbor krutostí a vedení ke genocidě a dalším zločinům by mi zabral mnoho a mnoho dní; Bible je toho plná.

Deuteronomium, kapitola 32:

aneb přímý zápis, že Hodpodin není nejvyší Bůh

V této kapitole se otevřeně píše, že nad Hospodinem je ještě někdo další, univerzální pro celou Zemi, kdežto Hospodin je pouze bohem Izraele.

8Když Nejvyšší přiděloval pronárodům dědictví, když rozsazoval lidské syny, stanovil hranice kdejakého lidu podle počtu synů Izraele. 9Hospodinovým podílem je jeho lid, vyměřeným dílem jeho dědictví je Jákob.

Zajímavé co? Zde se na férovku dozvídáme, že jakýsi Nejvyšší (můžeme si sem dosadit třeba i Boha z 1. kapitoly Genesis) rozděloval lidem na Zemi (pronárodům) jejich podíly. A Hospodinovi připadl jeho lid, jeho vyměřeným podílem je Jákobovo potomstvo.

Shrnutí - Hospodinovy vlastnosti

Hospodin je ten Satan, který se postavil proti Bohu a chce vládnout. Dělá pro to vše. Protože v jeho silách nebylo ovládnutí celé Země, začal na Středním východě. Vytvořil si svůj národ a postavil ho proti ostatnímu Božímu stvoření. Svou velikou mocí pomáhal izraelitům vyvražďovat ostatní, lepší a zdatnější národy. Bůh se proti tomu nepostavil a zatím ho nechává vládnout na jím dobytých územích. Proč se Bůh proti tomu nepostavil? Dovolte mi parafrázovat křesťany: To je veliké tajemství!. Proč Bůh ponechává vládu na svém protivníku Hospodinovi-Satanovi (jeho kruté činy jsou v Bibli popsány více než dostatečně), nevíme. Třeba jsme my lidé tak špatní, protože ve jménu boha dovedeme páchat i ty nejhorší zločiny, že nás ponechal svému osudu (a zatím je náš osud Hospodin, a jaký bude, je dobře a výstižně popsáno v Apokalypse).

A co si myslím o Bozích já?

Bůh, popisovaný hned na začátku, beze jména Hospodin, je opravdu dobrý a nic zlého lidem neudělal. Alespoň v Bibli se o tom nepíše. Ale s nástupem Hospodina, lokálního izraelského boha, boha krutého, mstivého, nespravedlivého a nemilosrdného se vše mění. Poklidná Země je poskvrněna první pastí na naivní lidi a krutými, nespravedlivými tresty. Hospodin si na rozdíl od prvního Stvořitele libuje v zabíjení zvířat i lidí, v utrpení, v bolesti a strachu. V Bibli je na to důkazů neuvěřitelné množství. (Zakladatel Opus Dei, Svatý Josemaría Escrivá, to pochopil a proto tolik provolával bolesti slávu). A protože bohužel první, milosrdný Bůh rychle zmizel ze scény a jeho místo zaujmul Hospodin, získává na zemi smrt, nespravedlnost, utrpení, bolest, nevědomost a strach vítězství. Hospodin řeší své problémy strašlivými krutostmi a i tu Slávu druhého stvoření, čili vykoupení v Kristu, naplánoval jako strašlivý krvák - nakonec Mel Gibson to Umučení Krista prý podle papeže zfilmoval věrně.

Věřící mně vyčítají, že soudím Boha, že jsem pyšný a spoustu dalších věcí. Jenže já boha nesoudím, já se ho naopak zastávám. Tvrdím totiž, že Bible není o skutečném Bohu, ale popisuje představu lidí o bohu, a protože si lidé neuměli boha vůbec představit, přisuzovali mu vlastnosti tehdejších, často velmi krutých a křivých lidských vládců, kterým přisuzovali i další vlastnosti duchů či démonů z mytologií. Tak vznikl mýtus o Hospodinovi Starého zákona, s vlastnostmi ješitných vládců a potřebami démonů, žijících a čerpajících sílu z utrpení a bolesti. Já tvrdím, že skutečný milosrdný a spravedlivý Bůh není v Bibli, (snad s výjimkou první kapitoly a prvních tří veršů druhé kapitoly Genesis) vůbec popsán.

Je totiž klidně možné, že existuje jakási síla či bytost, která stvořila vesmír či život. Bible s jejím Hospodinem však slouží hlavně církvím k jejich existenci a moci a se skutečným Bohem to nemá nic společného. Představa boha, který vyžaduje uctívání, požaduje po lidech, aby mu dávali vždy přednost, trestá lidi nekonečnými krutými tresty, zneužívá svou moc, nabádá lidi k vraždám, má v oblibě lháře, podvodníky a vrahy, boha, který nám dal jedinou možnost, jak se množit a přitom ji prohlásil za hříšnou, boha, který vyžaduje dětské oběti, boha, který tvrdí ve své Knize, že ti nejlepší jsou jen muži, panici, kteří nejsou poskvrněni od žen, a přitom v Katechismu se také píše Tím, že muž a žena, jako manželé a rodiče, předávají svým dětem lidský život, spolupracují jedinečným způsobem na díle Stvořitele (a tím je muž ženou poskvrňován??), boha, který si libuje v tom, jak se ho lidé bojí, tak tato představa boha je mi hnusná. A to jsem vyjmenoval jen několik velmi nízkých vlastností, které jsou Biblí Hospodinu připisovány.

Bible je velmi nevhodná kniha k tomu, aby se stala základem dobrého náboženství. Vede totiž často k násilí, bídě a utrpení, nakonec vlastně k tomu, co ten jejich Hospodin tolik miluje. Trpící lidi má Hospodin rád, šťastný a spokojený člověk je dílo ďáblovo. Trpící člověk totiž potřebuje církev a proto utrpení a bolest je živnou půdou náboženství. Proto blahosl. matka Tereza a sv. Josemaría Escrivá, zakladatel Opus Dei, tolik utrpení a bolest milovali. Všimněte si, jak se katolická církev zviditelňuje při každé katastrofě, ať je letecká či přírodní, a prosí Hospodina, aby přijal duše zahynuvších a odpustil jim jejich hříchy. Nakonec, pokud Hospodinu takovéto bohoslužby lahodí, zařídí si občas katastrofičku, aby mu církev zase pěkně pochlebovala a prosila ho. A to, že monoteistické autoritářské náboženství vede k násilí a utrpení bylo dokázáno v dějinách více než dostatečně) - všechna taková náboženství, která měla moc a měla oporu v Bibli či Koránu, taková byla. A islám je ještě horší. Jak tvrdí někteří buddhisté: Není možné být dobrým muslimem a současně dobrým člověkem.

Máme ale jednu velkou naději: že nad krutým Hospodinem-Satanem existuje ještě jiný Bůh. Bůh stvořitel, skutečně spravedlivý a milosrdný, jak píše první kapitola Genesis. Doufejme, že nenechá Hospodina jeho potměšilé dílo dokonat. A vzhledem k tomu, že Hospodin se již nějak neprojevuje (katolická církev tvrdí, že vše již bylo zjeveno), možná, že již je odstaven a zlo již dělají v jeho jménu jen jeho pohrobci - ortodoxní věřící v církvích. To že se Hospodin neprojevuje, se dá například dokladovat sice trochu morbidně, ale na známé skutečnosti. Předem se omlouvám, ale je to tak výmluvné, že to uvést musím. Když papež Jan Pavel II. onemocněl, modlil se celý katolický svět za jeho zdraví. A jeho zdravotní stav se zhoršoval. A když se pak všichni modlili za to, aby nezemřel, tak zemřel. Hospodin nevyslyšel modlitby stovek milionů katolíků, svých nejvěrnějších. A já jsem papeži na rozdíl od jeho oveček smrt přál. Ne proto, že bych ho nenáviděl, v mnoha ohledech mi byl sympatický (ale v některých hrubě ne). Ale přál jsem mu, aby se již zbavil starostí, velkého utrpení a aby si již konečně odpočinul.


Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz

Boře, chraň mne před tvými uctívači
Kreteni - založeno (K2) 1997, resuscitováno (K15) 2010; změněno (K1): 11.11.2013