Dantovo peklo. Satan požírá tři duše najednou, jiné se škvaří v kotli. Prostě křesťanské peklo.
Bible - Jak to bylo v ráji

Kritika křesťanského výkladu Prvotního hříchu,
aneb jak katolíci lžou

Historie prvotního hříchu je popsána v Bibli na začátku knihy Genesis. Katechismus to uvádí slovy:

Mezi všemi slovy Písma svatého o stvoření zaujímají jedinečné místo první tři kapitoly knihy Genesis. Z literárního hlediska mohou mít tyto texty různé prameny. Inspirovaní autoři je umístili na začátek Písma, aby se tak jejich slavnostním jazykem vyjádřila pravda o stvoření, o jeho původu a o jeho cíli v Bohu, o tom, že má řád a je dobré, o povolání člověka a konečně o dramatu hříchu a o naději na spásu. Tato slova čtená ve světle Krista, v jednotě Písma svatého a živé tradice církve zůstávají hlavním pramenem katecheze o tajemství "počátku": o stvoření, o pádu a o příslibu spásy.(§287)

Věnoval jsem se studiu (no ono jen doslova pár stránek) této historie docela pečlivě. Hlavně jsem o tom diskutoval s křesťany (katolíky a svědky Jehovovými). Nicméně text v Bibli je tak podrobný a jasný, že se ani nedá vyložit jinak (myšleno ve smyslu, zda Hospodin je nekonečně dobrý), pokud ho nebudeme svévolně měnit anebo zcela převracet jeho smysl. Vše tam do sebe zapadá. Jak je tedy možné, že tradiční křesťanské výklady vyznívají úplně jinak než je to v Bibli napsáno? Asi proto, že pokud bychom to brali tak, jak je to v Bibli napsáno, není to zrovna pro Boží charakteristiku dobré. Navíc křesťanské výklady se snaží vnutit nám svá tradiční schémata: Hospodin je spravedlivý, milosrdný a my se mu musíme klanět a ponižovat se před ním. Jenže největším nepřítelem tohoto výkladu je samotný text Genesis - Bůh zde vychází tak, že věcnými dotazy "poctivě" věřící zpravidla neobyčejně vytočíte.

Bible začíná rozporem. Popis stvoření je v Genesi dvakrát, a pokaždé zcela jinak. V první kapitole se tvůrce nazývá jednoduše Bůh, ve druhé už vždy Hospodin Bůh (Jehova Bůh). Je zcela jasné, že tyto verze jsou různé, liší se od sebe tak, že jsou jistě ze dvou různých pramenů. Historie Prvotního hříchu však se týká pouze druhé verze stvoření a proto se budeme věnovat jí. Z tohoto textu Bible a toho, jak tento text interpretují křesťané plyne důležité vysvětlení:

Existují dvě hlavní duchovní bytosti, mocné, které stojí proti sobě, Jedna z nich je ale o mnoho mocnější, takže ta druhá nakonec prohraje. Ke komu se přidáme? No samozřejmě k té mocnější. A aby to nevypadalo tak vypočítavě a zbaběle, pokusíme se vysvětlit, proč jsme to udělali, jinými důvody. Tuto mocnější bytost tedy definujeme jako dobrou, milosrdnou a spravedlivou, definujeme ji jako synonymum Pravdy a Lásky. A nazveme ji Bohem.

Takto to realizuje Katechismus katolické církve, §385: Bůh je nekonečně dobrý a všechna jeho díla jsou dobrá.

Toto prohlášení už pak ale nedává jinou šanci, než v případě nutnosti lhát a lhát... Jakýkoli Boží čin je pro katolíky závazně definován jako nekonečně dobrý.

Takže mocnějšího spojence jsme vyřešili. No a na tu druhou bytost pro změnu zase nakydáme co nejvíce špíny, definujeme ji jako vzor všeho Špatného, jako otce Lži. A nazveme ji Satanem či Ďáblem.

Jenže je tu svatý text, který hovoří jinak. Boha ukazuje jako intrikána, nemilosrdného, zneužívajícího svoji moc a vrcholně nespravedlivého. Snažíme se ho tedy očistit. Když už jsme zalhali o důvodech, proč jsme se přidali na stranu Boha, lžeme dále. Dosadíme do historie Satana, který je již jako Špatnost definován a doufáme, že to nějak vyjde. Abychom Boha očistili od toho, co se o něm v Bibli píše, překroutíme vše, co se nám nehodí, obviníme Satana a i člověka mnoha špatnostmi a zase doufáme, že nám to nějak vyjde. Dokonce začneme tvrdit, že tento příběh je psán alegoricky, že jeho autorem vlastně není Bůh či Duch Svatý, že je to z pohledu Evy (jako by to psala Eva).

A protože tresty, které Hospodin Bůh uvalí na aktéry incidentu jsou velice kruté, označí křesťané chování lidí, které z textu Bible vyznívá pouze jako neznalé chování naivek, nejisté a nevědoucí, jako vzpouru proti Bohu. Jako že se lidé proti Bohu vzbouřili (!!). Vzbouření přece vypadá jinak. Nakydat na bližního špínu a pochlebovat Bohu, to křesťané umí výtečně. Ale je možný ještě jeden, odvážnější výklad této historie, který dále zpřehlední a ujasní tuto historii. Bozi byli dva. Této myšlence se obšírněji věnuji v jiném článku.

Hlavním účelem tohoto pojednání je dokázat, že tzv. "prvotní hřích" se nestal Hospodinu navzdory, ale že byl součástí Jeho plánu. První lidský pár, pojmenovaný nakonec jako Adam a Eva, neměl šanci z toho vyváznout. Vše bylo již předurčeno a plyne to nejen z výkladu textu Bible z prvních kapitol Genesis, ale je to dále v Bibli potvrzeno na mnoha dalších místech. Křesťané a zvláště katolíci pak lžou, když tvrdí, že první lidé se "vzbouřili proti Bohu" apod. Není to pravda, vše bylo předem připraveno Všemohoucí bytostí. První lidé prostě neměli šanci. Smysl textu ve 2. a 3. kapitole Genesis je tak jasný, že jsem hledal, zda-li není někde v Bibli přímo potvrzeno, že Hospodin to vše měl naplánováno. A ono to tam opravdu je, například:

První Petrův, 1,18-20: ...byli jste vykoupeni drahocennou krví Kristovou.
On jako beránek byl k tomu předem vyhlédnut před stvořením světa...

Zajímavé je, že ke stejným závěrům jako já (nakonec není divu, smysl textu je jasný a v Bibli se to přímo i píše) docházejí i velice zbožní kazatelé, jako například John Piper, baptistický teolog a autor řady náboženských publikací. Přečtěte si následující citaci z jeho kázání Fatální neposlušnost Adama a triumfální poslušnost Krista:

Ještě před založením světa tedy Bůh již měl v plánu, že jeho Syn bude zabit jako Beránek, aby zachránil všechny zapsané v té knize. A pokud bychom chtěli vidět, že Bible skutečně ukazuje, že utrpení a smrt Krista za hřích nebyly naplánovány po Adamově hříchu, ale ještě před ním, mohli bychom si ukázat řadu dalších pasáží ( Efeským 1:4-5; 2. Timoteovi 1:9; Titovi 1:1-2; 1. Petrův 1:20). A proto není Bůh Adamovým hříchem překvapen, ale již jej učinil součástí svého plánu - plánu ukázat v průběhu dějin spásy svou úžasnou trpělivost, milost, spravedlnost i hněv a pak vše úchvatně završit zjevením majestátnosti svého Syna jakožto druhého Adama, který je v každém ohledu vyšší než první Adam.

Tak tohle je velmi smutné. Aby Hospodin zdůraznil velikost svého Syna, naplánoval kvůli tomu Adamův pád i s hroznými důsledky, které z toho vyplývají. Člověk zhřešil, je špatný, ztratil právo na nesmrtelnost a trpí pocity viny a vlastní malosti. A tohle všechno byl Hospodinův plán. Ne, takovýto Hospodin není dobrý. Jeho apologeti lžou a podvádějí věřící.

A nyní se již podívejte, že toto plyne i z přímého popisu těchto smutných událostí. (Tučně napsané řádky jsou přímé citace Bible.):

Genesis, 1. kapitola

V první kapitole tvoří Bůh postupně po dnech, v pořadí

  1. (1-5) nebe, zemi a světlo
  2. (6-8) nebeskou klenbu
  3. (9-13) souš, rostliny
  4. (14-19) Slunce, Měsíc a hvězdy
  5. (20-23) vodní živočichy a ptáky
  6. (24-31) suchozemské živočichy a lidi

Takže spotřeboval těch známých šest dní v přesném pořadí. To ale ve druhé kapitole již neplatí, tam je pořadí jiné a jiný je zřejmě i tvořitel, protože jeho vlastnosti jsou diametrálně odlišné.

Podívejme se z první kapitoly podrobněji na verše 26-29, budou pro nás důležité.

26 I řekl Bůh: "Učiňme člověka, aby byl naším obrazem podle naší podoby. Ať lidé panují nad mořskými rybami a nad nebeským ptactvem, nad zvířaty a nad celou zemí i nad každým plazem plazícím se po zemi." 27Bůh stvořil člověka, aby byl jeho obrazem, stvořil ho, aby byl obrazem Božím, jako muže a ženu je stvořil. 28A Bůh jim požehnal a řekl jim: "Ploďte a množte se a naplňte zemi. Podmaňte ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nade vším živým, co se na zemi hýbe." 29Bůh také řekl: "Hle, dal jsem vám na celé zemi každou bylinu nesoucí semena i každý strom, na němž rostou plody se semeny. To budete mít za pokrm.

V první kapitole je stvoření popsáno jinak než ve druhé kapitole. Zde stvořil Bůh oba lidi naráz (může tím být i myšlen člověk jako druh, čili mnoho lidí obojího pohlaví) a dal jim celou zemi, nejen nějakou rajskou zahradu. Bůh nepotřeboval jeden jediný lidský pár kvůli dědičnému hříchu a proto mohl stvořit mnoho lidí najednou, třeba i proto, aby předešel jinak jistému incestu, což by byla při pouze jediném lidském páru nezbytnost. Také jim dal za pokrm veškeré byliny se semeny a všechny stromy nesoucí ovoce. Žádný strom poznání, žádný zákaz, žádné zabíjení zvířat pro pokrm, oběti či pro kůže. Žádné ohraničení jejich prostoru zahradou v Edenu. Žadné samoúčelné utrpení. Prostě Bůh z první kapitoly je úplně jiný Bůh. Všimněte si i další věci (Gn 1,26), že plazi se po zemi plazili. To bude důležité později v (Gn 3,14).

Ve druhé kapitole se již nazývá Hospodin Bůh, tvoří muže dříve než rostliny a zvířata, a úplně nakonec stvoří ženu jako pomoc pro muže. A k zabíjení se staví úplně jinak. Však uvidíte.

Genesis, 2. kapitola

1Tak byla dokončena nebesa i země se všemi svými zástupy. 2Sedmého dne dokončil Bůh své dílo, které konal; sedmého dne přestal konat veškeré své dílo. 3A Bůh požehnal a posvětil sedmý den, neboť v něm přestal konat veškeré své stvořitelské dílo.

První tři verše druhé kapitoly patří vlastně k historii tvoření podle kapitoly první. I proto, že tvůrce je zde uveden ještě jako Bůh, beze jména. Hospodin Bůh, krutý Bůh, opanuje text až a nástupem čtvrtého verše.

4Toto je rodopis nebe a země, jak byly stvořeny. V den kdy Hospodin Bůh učinil zemi a nebe, 5nebylo na zemi ještě žádné polní křovisko ani nevzcházela žádná polní bylina, neboť Hospodin Bůh nezavlažoval zemi deštěm, a nebylo člověka, který by zemi obdělával. 6Jen záplava vystupovala ze země a napájela celý zemský povrch. 7I vytvořil Hospodin Bůh člověka, prach ze země, a vdechl mu v chřípí dech života. Tak se stal člověk živým tvorem.

Takže zde, jak vidíme, byl člověk (muž) stvořen ještě před rostlinami a živočichy. Hospodin je Bůh izraelitů, kdežto Bůh z první kapitoly je Bůh všech. Protože tento článek má jen za cíl ukázat, jak křesťané překrucují pravdu, věnuji se rozvinutí teorie Boha a Hospodina ďábla v samostatném článku, protože tato teorie si to zaslouží. Bude to i další Biblický příběh.

8A Hospodin Bůh vysadil zahradu v Edenu na východě a postavil tam člověka, kterého vytvořil. 9Hospodin Bůh dal vyrůst ze země všemu stromoví žádoucímu na pohled, s plody dobrými k jídlu, uprostřed zahrady pak strom života a stromu poznání dobrého a zlého.

Zde Hospodin ohraničil životní prostor člověka Edenem. Proč stvořil Hospodin vůbec strom Poznání, když se z něj nesmělo jíst? A proč ho stvořil tak krásný, s plody lákajícími k jídlu, (jak se píše v dalším textu (Gn 3,6))?

10Z Edenu vychází řeka aby napájela zahradu. Odtud dál se rozděluje ve čtyři hlavní toky. 11Jméno prvního je Píšon; ten obtéká celou zemi Chavílu, v níž je zlato, 12a zlato té země je skvělé,je tam také pryskyřice a kámen karneol. 13Jméno druhé řeky je Gíchón; ta obtéká celou zemi Kúš. 14Jméno třetí řeky je Chidekel; ta teče východně od Asýrie. Čtvrtá řeka je Eufrat. 15Hospodin Bůh postavil člověka do zahrady v Edenu, aby ji obdělával a střežil.

Všimněte si, jak druhá kapitola Bible omezuje příběh Hospodinova tvoření jen na malý kousek Země na Středním východě. Vše se odehrávalo pouze tam, případně v blízkém okolí. No a až doteď je popis ráje i Hospodina nekonfliktní, ještě se nezačíná psát o pasti, kterou Hospodin na člověka připravil. Ale to se teď změní.

16A Hospodin Bůh člověku přikázal: "Z každého stromu zahrady smíš jíst. 17Ze stromu poznání dobrého a zlého však nejez. V den, kdy z něho pojíš, určitě zemřeš.

Novější překlady mění konec sedmnáctého verše na V den, kdy bys něho pojedl, propadneš smrti. Mohlo by se zdát, že je to jen malý rozdíl, ale není to rozdíl nepodstatný, jak dále uvidíme. Původně tedy Hospodin řekl (Bible Kralická) "...v který bys koli den z něho jedl, smrtí umřeš". Původní text usvědčuje Hospodina ze lži. Proto byl cenzorsky změněn a nový text se už dá interpretovat aspoň jako neúplná informace. Opět ukazují křesťané, komu nadržují. A dále, člověk byl stvořen tak, že neuměl rozeznat dobré a zlé, což by se snědením plodu ze stromu poznání změnilo. Že to tak bylo, potvrzuje přímo Bůh v dalším textu (Gn 3,22). Proč však Hospodin chtěl člověka nevědomého? Proč mu odpíral poznání? Pouze v těchto verších varuje Hospodin člověka (pouze muže) před konzumací plodu Stromu poznání. Jak byla však varována žena, není v Bibli uvedeno. Ale znovu upozorňuji na zásadní rozdíl od první kapitoly Genesis.

18I řekl Hospodin Bůh: "Není dobré, aby člověk byl sám. Učiním mu pomoc jemu rovnou." 19Když vytvořil Hospodin Bůh ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo, přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. Každý živý tvor se měl jmenovat podle toho, jak jej nazve. 20Člověk tedy pojmenoval všechna zvířata a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř. Ale pro člověka se nenašla pomoc jemu rovná. 21I uvedl Hospodin Bůh na člověka mrákotu, až usnul. Vzal jedno z jeho žeber a uzavřel to místo masem. 22A Hospodin Bůh utvořil z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k němu.

Podle vykladačů Bible tím, že muž pojmenoval všechny tvory, ustanovil se nad nimi pánem. I toto je docela důležitá informace pro další výklad.

23Člověk zvolal: "Toto je kost z mých kostí a tělo z mého těla! Ať muženou se nazývá, vždyť z muže vzata jest." 24Proto opustí muž svého otce i matku a přilne ke své ženě a stanou se jedním tělem. 25Oba dva byli nazí, člověk i jeho žena, ale nestyděli se.

Katechismus říká: Protože chtěl Bůh otevřít cestu nadpřirozené spásy, zjevil kromě toho již na začátku sám sebe prarodičům. Vybídl je k důvěrnému společenství se sebou samým a přitom je oděl zářící milostí a spravedlností. Opět zcela překrucují. Jak může být oděn spravedlností člověk, který nerozezná dobré a zlé? Jak může být oděn milostí ten, na něhož se chystá sprostá past? Přestože texty Bible přímo křičí, jak Hospodin zneužil svoji moc proti naivním lidem, křesťané ho pořád vyzdvihují. Nejenže lžou, ale jsou i patolízalové a zbabělci.

A ještě jedna zajímavá věc: Muž zde pojmenoval nového tvora, nazval ho "žena" (nebo mužena, to je jen snaha přiblížit jazykovou podobnost muž a žena v hebrejštině). Tím ale se ustanovil nad ní pánem, stejně, jako v Gn 2,20 nad zvířaty a tím by prý porušil Boží stvořitelský řád. Jenže Hospodinu ani pánům biblistům to zde nevadí. Biblistům to vadí až v Gn 3,20, kde ji ale pojmenoval jménem vlastním, což je něco zcela jiného, a vadí jim to navíc v době, kdy již sám Hospodin podřízenou roli ženy určil. Jenže tou dobou už byl muž Hospodinem proklet, tak se na něm musí najít co nejvíce špíny.

Genesis, 3. kapitola

1Nejzchytralejší ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil, byl had. Řekl ženě: "Jakže, Bůh vám zakázal jíst ze všech stromů v zahradě?"

Tohle je nejvíce kontroverzní místo. Zde křesťanští vykladači tvrdí bez jakýchkoli dalších vysvětlení, že ženu svedl Satan. Ale v textu o tom není ani zmínky. Opět nestydatě lžou. Že to byl had plyne i z dalšího textu (Gn 3,14). Výslovně se zde také praví, že tento had byl stvořen Hospodinem a že to bylo polní zvíře. Tohle všechno křesťané klidně, bez začervenání ignorují a převracejí a tím nám opět předvádějí, jaký vztah mají k pravdě. Zde můžeme poznat další vlastnosti hada, tak, jak byl Hospodinem stvořen. Je nejzchytralejší ze všech polních zvířat a je nadán darem řeči. Není tu upřesněn jeho vzhled, což přinese dále trochu problémů. Dále je nutno si uvědomit, že žena ještě neměla jméno, ještě se nejmenovala Eva.

2Žena hadovi odvětila: "Plody ze stromů v zahradě jíst smíme. 3Jen o plodech ze stromu, který je uprostřed zahrady, Bůh řekl: "Nejezte z něho, ani se ho nedotkněte, abyste nezemřeli.""

Zde zapomněli upravovači textu upravit ženinu odpověď. Měla zde po úpravě odpovědět "nebo propadnete smrti." Text zde totiž i nyní souhlasí s Kralickou Biblí. V tomto místě jeden z křesťanů, který se mnou o tom diskutoval, obviňoval ženu, že lže. Prý jí nebylo řečeno, že se stromu nesmí dotýkat. Jenže jak a kdo ženu před stromem varoval, nevíme. V Bibli je uvedeno, jak byl varován muž. Ženu možná varoval také Hospodin, nebo Adam, ale nevíme, jakými slovy. Tak ani nemůžeme vynášet soudy, že by lhala. Navíc to není ani moc podstatné, smysl zákazu tím neutrpěl, je jasný. Ale opět to naznačuje snahu křesťanů za každou cenu nakydat na člověka co nejvíce hnoje, aby zdůraznili, jak je špatný.

4Had ženu ujišťoval: "Nikoli, nezemřete smrtí. 5Bůh však ví, že v den, kdy z něho pojíte, otevřou se vám oči a budete jako Bůh znát dobré i zlé."

V nových překladech je text po křesťanském zvyku upraven na "nepropadnete smrti". Proč by had odpovídal ženě "nepropadnete smrti", když žena mu řekla "abyste nezemřeli"? Je to nedůslednost upravovačů textu. Text byl totiž nově upraven jen v Gn 2,17 a zde, v Gn 3,3 ho změnit zapomněli. Poučení pro upravovače textu Bible tedy zní: Musíte upravovat důsledně.

A na tomto místě je nutno si porovnat, co říkal had, a co říkal Hospodin. Jen tak pro zajímavost se podívejte, jak s touto hadovou větou umí křesťané manipulovat. A nestydí se za to.

V tomto místě začne mít význam i drobná změna významu textu mezi Kralickou biblí a novým překladem. Had zde říká ženě prostou pravdu. Nenutí ji k tomu, aby jedla, pouze jí říká to, jak to je. Upřesnil a napravil nepravdivou informaci, kterou dal muži Hospodin, když mu zakazoval jíst tyto plody. Přesto křesťané vykládají toto místo jako: "Lež, kterou řekl Satan ženě..." I když Satan (podle nich, podle Bible had) řekne čistou pravdu, je to podle nich vždy lež. U nich není důležité co kdo řekl, ale kdo to řekl. Takový je jejich vztah k pravdě.

6Žena viděla, že je to strom s plody dobrými k jídlu, lákavý pro oči, strom slibující vševědoucnost.

Proč ten strom Hospodin Bůh stvořil tak, aby lákal, aby ženu přitahoval? Určitě ne proto, aby jí pomohl, aby odolala. Byla to důležitá součást jeho pasti. O tom, proč byl strom stvořen tak přitažlivý, křesťané raději nehovoří.

A přitom je i toto jasné z textu Katechismu, který je usvědčuje: §280: Hned od počátku Bůh myslel na slávu nového stvoření v Kristu. Čili Hospodin Bůh měl toto už dávno naplánováno, nakonec text Bible to jen potvrzuje.

Vzala tedy z jeho plodů a jedla, dala také svému muži, který byl s ní, a on též jedl.

A je to. Hospodinu se to povedlo. Krásný strom, nádherné, lákající plody, nastrčený chytrý had s darem řeči, naivní lidi, neschopní poznat dobro a zlo. Taková kombinace nemohla zklamat a Hospodin tohle dobře věděl, nakonec potvrzuje to i katechismus, když tvrdí, že Ježíš byl už před stvořením světa vybrán k tomu, aby vykoupil lidstvo. Žena nemohla před snědením plodu poznat, že činí něco špatně. Hospodin jí jíst zakázal s tím, že v den, kdy z něho pojí, zemře. Had jí řekl, jak to je ve skutečnosti. Kdo je dobrý a kdo špatný? Nemohla vědět, měla důvěru v Hospodina a myslela si, že had, jakožto Boží tvor, nemůže být špatný, nakonec neuměla ani rozeznat dobré a zlé. A had nelhal, vede morálně. Ale všichni mají smůlu. Hospodin je mocnější.

7Oběma se otevřely oči: poznali, že jsou nazí. Spletli tedy fíkové listy a přepásali se jimi.

Ano, lidem se otevřely oči, začali vědět. Nezemřeli v ten den, a tím je jasné, že Hospodin Bůh jim neřekl pravdu. Adam žil ještě přes 900 let (Gn 5,5: Všech dnů Adamova života bylo devět set třicet let a umřel), o Evě se toto nedozvíme, nakonec je to jen žena, v náboženství není důležitá. Lidé začali rozeznávat dobro a zlo, začali být moudřejší. Vyplnilo se přesně to, co řekl had. Had tedy ženu nepodvedl, protože jí řekl přesně, co se stane. Lidé se přesvědčili, že had měl pravdu. Pokud někdo chce toto překroutit, musí lhát. To pro křesťany není problém. Křesťanům nepomohla ani změna textu. Lidé nezemřeli hned ten den, ale ani nepropadli smrti, protože smrtelní byli pořád. Hospodin to sám potvrzuje v Gn 3,22.

Všimněte si ještě jedné skutečnosti: Lidé řešili svoji nahotu fíkovým listím. Nezabili žádné zvíře kvůli kožešině.

8Tu uslyšeli hlas Hospodina Boha procházejícího se po zahradě za denního vánku. I ukryli se člověk a jeho žena před Hospodinem Bohem uprostřed stromoví v zahradě. 9Hospodin Bůh zavolal na člověka: "Kde jsi?"

Vševědoucí Hospodin, a neví, kde lidé jsou? Samozřejmě že ví. Hospodin blufuje. Podle křesťanů chtěl Hospodin dovést člověka touto otázkou k odpovědi ve smyslu:

Jsem v pytli. Chtěl jsem být jako ty a místo toho je ze mne bezbranná troska. Smiluj se nade mnou, Bože! A pak by mu prý odpustil. Následující odpovědí to prý ale Adam zkazil. Jenže Hospodin přece v Gn 3,22 říká Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. A podle křesťanů by účinek Stromu měl Adam lhavě popřít a hlavně se ponížit. Měl by lhát. To Hospodin prý chce. Pravdu slyšet nechce, ocení jen lež a ponižování. To nám vnucují křesťané.

10On odpověděl: "Uslyšel jsem v zahradě tvůj hlas a bál jsem se. A protože jsem nahý, ukryl jsem se."

Tak to bylo špatně, Adame. Řekl jsi sice, že se Boha bojíš, což se vyžaduje, ale nestačí to. Bude trest. Jenže co tak špatného člověk řekl? Vždyť řekl čistou a upřímnou pravdu. Ale asi vadilo, že se neplazil před Hospodinem Bohem po kolenou. Je nutno se ještě více ponížit. Tak si to církve představují. Pravdu, jak je vidět, Hospodin nepromine. Lež a ponižování miluje.

11Bůh mu řekl: "Kdo ti pověděl, že jsi nahý? Nejedl jsi z toho stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst?"

Opět blufování. Hospodin to samozřejmě ví, ale nastavuje otázku tak, aby i čistá pravda člověku ublížila. Aby mohl trestat.

12Člověk odpověděl: "Žena, kterou jsi mi dal, aby při mně stála, ta mi dala z toho stromu a já jsem jedl."

Opět špatně, Adame. Prý tím Adam svaluje vinu na ženu a potažmo na Hospodina Boha a neprojevuje poníženost. Tím Hospodina Boha rozčílil, protože naznačil, třeba nechtěně, skutečnou podstatu této pasti. Ale řekl pravdu. Přesně tak to bylo. V textu Bible je to takto napsáno. Ale spíš bych mu vyčetl zbabělost. Nebyl to žádný hrdina. Jenže křesťané tvrdí, že Hospodin chtěl devotní chování. Pravda ho nezajímala. V tom ho Adam zklamal.

13Proto řekl Hospodin Bůh ženě: "Cos to učinila?" Žena odpověděla: "Had mě podvedl a já jsem jedla."

Ani žena neprojevila dostatek devotnosti. Ale aspoň něco - trochu lže. Aby se Hospodinu zalíbila, tvrdí, že ze strany hada to byl podvod, přestože had řekl čistou pravdu. Zde se nezachovala dobře, protože obvinila nevinného. Ale může ji omluvit strach. Možná byla hrůzou bez sebe a kdyby věděla, co ji od toho "milosrdného Hospodina" čeká, jistě by se sesypala. Ale už poznala, že se zachovala nesprávně, protože Hospodin je mocnější, jenže pozdě. Než snědla, poznat to nemohla. Jenže lhala málo. A hlavně se měla ponížit.

14I řekl Hospodin Bůh hadovi: "Protožes to učinil, buď proklet, vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře. Polezeš po břiše, po všechny dny svého života žrát budeš prach.

(moc se mi líbí přesný text z Bible Kralické: ...po břiše svém plaziti se budeš a prach žráti budeš po všechny dny života svého.)

Důležitý moment. Had je potrestán tím, že poleze po břiše. To se skutečně stalo, had po břiše leze. Další důkaz, že to nemohl být Satan, jak bez uzardění lžou křesťané. Leze snad Satan po břiše po všechny dny svého života? V Knize Jób Satan říká, že procházel zemi křížem krážem. Ne, že proplazil. A řekl by Hospodin Satanovi, že bude vyvržen ode všech zvířat a ode vší polní zvěře? A jak by toto korespondovalo s (Gn 1,26), kde Bůh tvrdí, že plazi se po zemi už plazí? Proč by Hospodin Satana řadil k polní zvěři? U hada je to jasné. Verš 14 vylučuje, že by v tom měl prsty Satan, protože by to z Hospodina dělalo jen nevědoucí figurku, která byla podvedena. Vždyť by potrestal nevinného hada. Takhle trestá svůj nástroj (proč by ho jinak stvořil nejchytřejšího a s darem řeči?), který mu sice dobře posloužil, ale jeho potrestání bylo také v plánu. "Spravedlivý" Hospodin.

15Mezi tebe a ženu položím nepřátelství, i mezi símě tvé a símě její. Ono ti rozdrtí hlavu a ty jemu rozdrtíš patu."

"Dobrotivý" Hospodin Bůh přímo způsobuje, aby se dvě Boží stvoření nenáviděla. Zde se Boží Hospodinův charakter projevil už v celé své nahotě. A navíc, křesťané ženu dlouho označovali jako ďáblovo plémě a jeho pomocnici. Zase tvrdili něco, co se jim hodilo. Tady říkají, že Hospodin vložil mezi Satana a ženu nepřátelství, ale ženu označují jako satanovo plémě. Zaplétají se do toho tak, že by byli jen k smíchu, kdyby spíše nebyli k pláči.

Druhá část tohoto verše je prý tzv. protoevangelium. Je docela nepochopitelná, tak se dá vyložit libovolně. Prý to předznamenává Marii, Ježíše a vůbec celý Nový zákon. Já to tam nevidím. Kdo to tam vidět chce, možná, že tam něco vidí. Nahradíme si zájmena (v češtině je to nejasné, pomohl jsem si německým překladem):

Símě ženy rozdrtí hadovi hlavu a had tomuto semeni rozdrtí patu.

Takto to vysvětlují křesťané: To je první proroctví o Tom, který jednou přijde, bude zabit - to je ono slovo: ty jemu rozdrtíš patu, a vstane a bude slavit poslední vítězství nad satanem - to je ono slovo: ono ti rozdrtí hlavu.

Úplně jasné, že? Proto tam musí křesťané i za cenu lží dostat Satana, jinak by toto vysvětlení bylo nesmyslné. Ale oni se lhát nestydí, tak to samozřejmě udělali. Navíc změnili pořadí, protože tvrdí, že nejdřív bude rozdrcena pata lidskému semeni a potom hlava hadímu semeni. Hospodin to ale pronesl v opačném pořadí! V Katechismu je to vysvětleno podobně: "Bůh totiž po jejich pádu v nich vzbudil naději na spásu příslibem vykoupení". Hezky to hadovi Hospodin tehdá řekl. Položil nepřátelství mezi ženu a hada a předpověděl jim, že jejich potomci si budou drtit údy. Tak krásně a jasně by to dokázal říci jen málokdo. A Hospodin pokračoval:

16Ženě řekl: "Velice rozmnožím tvé trápení i bolesti těhotenství, syny budeš rodit v utrpení, budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout."

Opět důležitá a velmi hrozná pasáž. Hospodin Bůh trestá poddaného tvora bolestmi a utrpením (podle Svatého Escrivá spíše vyznamenává, protože bolest je prý vynikající a dobrá) a staví ho tu do podřízené role. Jak evangelické! (No, ono to není až tak evangelické, jako účelné. Pokud Hospodin čerpá sílu z utrpení, musí si zajistit, aby bylo utrpení co nejvíce. Zatím je na to takřka sám, ale až bude mít svoji církev, půjde to samo.)

Tato věta způsobila spoustu utrpení mnohých žen. Křesťané, již tradičně, se zde opět nestydí měnit text. Tvrdí, že Hospodin nerozmnoží ženino utrpení a bolesti, přestože je to tu jasně napsáno, a dokonce ještě zdůrazněno slovem Velice. Tvrdí, že Hospodin jen bolesti ponechá, nebude je velice rozmnožovat, protože tohle je i pro patolízaly silná káva. Raději opět, jak je jejich zvykem, lžou.

Angličtí katoličtí biskupové jsou přece jen upřímnější a tvrdí, že tady je text Bible nesprávný, že toto Hospodin vůbec neřekl. Je to ale zoufalá snaha trochu zachovat aspoň zdání toho, že Hospodin je milosrdný. Ale nám se opět v celé nahotě objevuje Hospodinův charakter či jeho potřeby (potřeba utrpení) a jen potvrzuje to, jak moc je nutno se Hospodina bát.

17Adamovi řekl: "Uposlechl jsi hlasu své ženy a jedl jsi ze stromu, z něhož jsem ti zakázal jíst. Kvůli tobě nechť je země prokleta; po celý svůj život z ní budeš jíst v trápení.

(Zde je prvně použito mužské jméno Adam.) Zase důležitý moment, který nahrává mužskému šovinismu, v církvích naprosto běžnému. Hospodin klade Adamovi na prvním místě za vinu, že uposlechl hlasu své ženy. Takže poučení pro muže? Nenaslouchejte hlasu své ženy, vede vás ke zkáze.

A ještě si všimněme, že i zde Hospodin slibuje muži trápení. To opět podporuje způsob, jak Hospodin načerpává svou sílu: utrpením podřízených tvorů.

18Vydá ti jenom trní a hloží a budeš jíst polní byliny. 19V potu své tváře budeš jíst chléb, dokud se nenavrátíš do země, z níž jsi byl vzat. Prach jsi a v prach se navrátíš."

Tady prý Hospodin potrestal člověka smrtí. Jenže to tak není, tohle je jen Hospodinovo konstatování platného stavu. Člověk nikdy nesmrtelný nebyl, jak Hospodin potvrzuje v Gn 3,22.

20Člověk svou ženu pojmenoval Eva (to je Živa), protože se stala matkou všech živých.

Teprve zde je žena Adamem pojmenována na Evu. A na tomto místě je v ekumenickém překladu Bible hrubá chyba. Je tu totiž poznámka pod čarou, že tím, že Adam pojmenoval svou ženu, prohlásil se tím za jejího pána (Gn 2,20) a porušil Boží Hospodinův stvořitelský řád, podle něhož si byli oba rovni (Gn 1,27). Ale to je zase jen snaha křesťanů nakydat na člověka co nejvíce špíny. Za prvé člověk pojmenovával zvířata nikoliv vlastními jmény, jako to bylo v případě Evy, ale druhovými jmény. Určitě nepojmenoval kočičí pár Mikeš a Micinka, ale řekl zřejmě (hebrejsky): "Toto zvíře se bude nazývat kočka a kocour" nebo tak nějak. Ale hlavně, uvědomme si to, co přehlédli tvůrci Bible, že totiž tento stvořitelský řád porušil přímo Hospodin již v Gn 3,16 budeš dychtit po svém muži, ale on nad tebou bude vládnout. Adam by jen potvrdil Hospodinovo rozhodnutí, že bude nad svou ženou vládnout, ale to by ji musel pojmenovat žena (což ovšem udělal už v Gn 2,23, kde to ovšem ani Hospodinu, ani pánům biblistům vůbec nevadí.) Až trapné jsou pokusy náboženských patolízalů co nejvíce zde člověka očernit a Hospodina vyvýšit.

21Hospodin Bůh udělal Adamovi a jeho ženě kožené suknice a přioděl je.

Zajímavé. Zde se vlastně prvně hovoří o zabíjení. Ledaže by si Hospodin Bůh stvořil kůži na suknice bez zabití nějakých zvířat (což samozřejmě je v jeho moci, jako všemohoucího).

Nedá mi to, abych na tomto místě nepřipomněl další snahu křesťanů, v tomto případě Jehovistů, opět co nejvíce očernit člověka. Jehovisté tvrdí, že Jehova si původně přál, aby lidé jedli jen rostlinnou stravu a nechtěl, aby žili na úkor jiných živých tvorů. A to, že nakonec člověku dovolil jíst maso je jen jeho ústupek. Ano, první kapitola, která popisuje první verzi stvoření a Boha, toto takto píše (Gn 1,29). Jenže s nástupem Hospodina (Jehovy) od čtvrtého verše druhé kapitoly už to pravda není. Mírumilovného Boha nahradil krutý Hospodin. A pak už, co se týče zabíjení zvířat, platí pravý opak. Přece když lidé poznali, že jsou nazí, oděli se do fíkových listů (Gn 3,7). A čím však oblékl člověka Hospodin? Koženými suknicemi. První příklad toho, že mají zabíjet, jak jinak by získali kůže? A tohle pokračuje dál: Kain obětoval Hospodinu vypěstované rostliny, Ábel zabité ovce. Na kterou oběť Hospodin shlédl? Zeleniny si ani nevšiml. Ale ovce přijal (Gn 4, 3-5). A když si přečtete v Bibli obětní řády (např. Nu 8, Nu 15), jak Hospodin vyžaduje k obětem zabíjení zvířat, jak předepisuje lidem, jak mají zvířata zabíjet, jak dělit, co polévat krví, a jak je Mu tato vůně libá, uvědomíte si, jak zase křesťané lžou, pochlebují Hospodinu a jak zase očerňují člověka, svého bližního.

22I řekl Hospodin Bůh: "Teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé. Nepřipustím, aby vztáhl ruku po stromu života, jedl a byl živ navěky."

Jeden z nejdůležitějších veršů celé této smutné historie. Potvrzuje se zde přímo Hospodinovými ústy, že had jednal čestně, protože řekl pravdu. Že Hospodinovy důvody zákazu byly nepravdivé. Člověk nesměl jíst ne proto, že by ten den zemřel, ale hlavně proto, že by prohlédl a stal se moudřejším. A Hospodin sám potvrzuje, že člověk předtím nerozeznal dobro a zlo a že se to změnilo. A také, že člověk není a nikdy nebyl nesmrtelný, protože k tomu by potřeboval pojíst ze stromu života, což ještě neudělal. Opravdu hutný verš, ale pro křesťany strašně nešťastný, neboť je usvědčuje z předpojatosti, nečestnosti a mnoha lží.

Podívejte se na Gn 3,5. Had podal lidem přesné informace a způsobil, že začali poznávat skutečnost, i když jim to v případě Hospodinovy vlády bylo tvrdě ke škodě. A to jsou ovšem také věci, které víra nepotřebuje. Vzdělané lidi nesnáší. Hloupí se dají lépe ovládat a mezi nevzdělanými lidmi je daleko větší procento věřících. Podívejme se třeba do islámských zemí.

23Proto jej Hospodin Bůh vyhnal ze zahrady v Edenu, aby obdělával zemi, z níž byl vzat. 24Tak člověka zapudil. Východně od zahrady v Edenu usadil cheruby s míhajícím se plamenným mečem, aby střežili cestu ke stromu života.

Tím mu znemožnil pojíst ze stromu života a získat nesmrtelnost. Bylo dokonáno. Plán vyšel, člověk je hříšný a je možno ho ovládat a trestat a hlavně čerpat sílu z jeho utrpení a z toho, že Hospodina bude uctívat.

Genesis, 4. kapitola

Ze čtvrté kapitoly si uveďme pouze povídání o Kainově a Ábelově oběti, abychom si učinili obrázek, zda Hospodin podporoval vegeteriánství nebo zabíjení zvířat pro potravu. Kain a Ábel byli bratři; Kain se stal zemědělcem a Ábel pastevcem.

3Po jisté době přinesl Kain Hospodinu obětní dar z plodin země. 4Také Ábel přinesl oběť ze svých prvorozených ovcí a z jejich tuku. I shlédl Hospodin na Ábela a na jeho obětní dar, 5na Kaina však a na jeho obětní dar neshlédl.

Myslel jsem si, že není třeba komentáře, ale ono je. I tady Hospodin dal bezvýhradně přednost utrpení, tentokráte zvířecímu. Pěstování a sklízení řepy a pórku přináší podstatně méně utrpení, než zvířatům jejich zabíjení k zápalným obětem. Proto shlédl Hospodin na oběť, která ho utrpením posílila. Pórek a brambory mu sílu nedají, ty netrpí.

Shrnutí - Hospodinova past na naivní lidi

Vysvětlit tento příběh nelze jinak, než že Hospodin vytvořil dokonalou past na lidi, protože tak na svět mohlo přijít v plné míře utrpení, které on potřebuje. A samozřejmě proto, že již před stvořením světa měl naplánovýnu Kristovu oběť. Takže Hospodin:

  • stvořil první pár lidí neschopných rozeznat dobro a zlo, lidi naivní.
  • stvořil hada s darem řeči a obdařeného vysokou inteligencí
  • stvořil strom poznání s plody dobrými k jídlu, lákavými na pohled
  • člověku o něm řekl. Sice ho varoval, ale dobře věděl, že lidé nejsou schopni rozeznat zlo a dobro.
  • vůbec člověka nevaroval před nejchytřejším polním zvířetem, mluvicím hadem (podle křesťanů satanem)
  • pohrozil lidem smrtí v den, kdy z něj pojedí (nevíme ani, zda lidi přesně věděli, co smrt je, co to znamená zemřít), ale byla to nakonec nepravdivá hrozba
  • had podal ženě přesné, pravdivé informace
  • Hospodin Bůh jako vševědoucí musel přesně vědět, jak to dopadne, ale měl už naplánováno zmrtvýchvstání a to by nemělo smysl, kdyby se člověk stal nesmrtelným.
  • Past sklapla. Všichni byli nespravedlivě a nemilosrdně potrestáni. A proč by to Hospodin dělal? I proto má Katechismus vysvětlení, ale zcela mimoděk (§280): "...hned od počátku Bůh myslel na slávu nového stvoření v Kristu." A díky této pasti to mohl zrealizovat. Až trapně směšně zní další věta z katechismu (§380):

    Hříchem našich prarodičů byla ztracena veškerá harmonie prvotní spravedlnosti, kterou Bůh ve svém plánu pro člověka zamýšlel.

    Tak tohle je lež. Nic takového Hospodin nezamýšlel. Jak rozbor textu Bible, tak přímé zápisy v Bibli tvrdí opak: že prvotní hřích byl naplánován, žádnou harmonii prvotní spravedlnosti Hospodin nezamýšlel, že naopak zamýšlel past na první lidi a zmrtvýchvstání Krista měl již naplánováno před stvořením světa. Oba plány: nové stvoření v Kristu nebo harmonii spravedlnosti se navzájem vylučují. Porovnejte ještě:

    (§315) Stvořením světa a člověka vydal Bůh první a všeobecné svědectví o své všemohoucí lásce i o své moudrosti a první zvěst o svém "dobrotivém plánu", který vrcholí v novém stvoření v Kristu. Tak tady už z toho udělali úplný guláš. Ale musí to nějak zatemnit, jinak by se Hospodinovy vlastnosti objevily v plném světle a to nelze.

    I zde je vidět, jaký měl Hospodin plán a proto past Prvotního hříchu byla nutná. Všimněte si, jak podlézavě hovoří katechismus o "všemohoucí lásce", "moudrosti" a "dobrotivém plánu". Nakonec pokud definujeme Hospodina Boha jako v Katechismu v §385 Bůh je nekonečně dobrý a všechna jeho díla jsou dobrá, tak to jinak nelze vykládat. Ale všimněme si, že křesťané všeobecně takovéhle vlastnosti Hospodinu přisoudí, ať udělá cokoli. Zneužití moci (10 egyptských ran), genocida (Jericho), obliba lhářů a podvodníků (Jákob), vše jsou ty "nejlepší" vlastnosti, jaké si jen lze podle nich představit.

    Nakonec kdo z vás jste viděli film Mela Gibsona "Umučení Krista", víte, jaké "krásné" věci dovede Hospodin ve své nekonečné dobrotě naplánovat.

    Takže příběh o Prvotním hříchu, tak jak je popsán v Bibli, nepopisuje láskyplného Boha, kterému nevyšlo to, jak stvořil lidi. Naopak, popisuje cílevědomou bytost, (a v tom má Katechismus v §280 pravdu), která už od počátku toto vše plánovala. Hospodin vytvořil všechny podmínky pro to, aby tato past sklapla a ta také sklapla, čili mu všechno vyšlo. Snaha křesťanů vypodobnit na základě tohoto příběhu láskyplného Boha, který toto nechtěl, je křečovitá a odhaluje vlastnosti tohoto náboženství velmi dobře, hlavně prolhanost, která je mu bytostně vlastní. Navíc přestože se třeba katolická církev snaží tvrdit, jak Hospodin toto nechtěl, sama se do svých lží zaplétá a v Katechismu tvrdí současně i pravý opak. Pokud nějaká bytost tak nutně potřebuje utrpení jako Hospodin, těžko se dokazuje opak. A když, tak jen za cenu velkých lží, nn které jsou oni ale už zvyklí, vřdyť lhaní je jejich každodenní chléb.

    Cui bono?

    Ptejme se, proč by nám Hospodin zanechával v Bibli takovýto příběh, příběh, který ho zcela kompromituje. Abychom na to přišli, zahrajme si na detektivy. Ti se vždy ptají Cui bono - komu to prospívá. Odpověď je jednoduchá. Církvi.

    Příběh nám zanechal ubohého člověka, hříšného, s pocity viny.

    Trpícího.

    Podřízenou ženu, toužící po svém muži.

    Kromě toho, že Hospodin potřebuje utrpení ke své existenci, je tu ještě něco, co utrpení potřebuje. A tím je Církev. Trpící ovečky církev potřebuje. Jak řekla Matka Tereza, utrpení je dar, skrze který můžeme projevit svou lásku.

    "Všemohoucího" Hospodina, který nám může dělat co chce a my všechno bez rozmýšlení schvalujeme, kterého se musíme bát a musíme se před ním ponižovat i za cenu toho, že lžeme.

    Trpící, vinou obtížený člověk potřebuje kněze a církev.

    Muže vždy lákalo si ženy podřizovat, a tady mají opodstatnění. Adam je přece potrestán hlavně za to, že ženu uposlechl. Navíc se zde vyhlašuje i to, že toužit po vědění je špatné. Zůstat v nevědomosti - to je to, co církev od svých oveček vyžaduje. A trpět, odříkat si kát se, a ti nejlepší se třeba bičovat.

    Byl to Satan?

    A aby Hospodin z toho nevyšel až tak hrozně, pokusili se křesťané dosadit na místo hada Satana. Jenže text, jak je napsán, to zcela vylučuje. Absolutně to nejde, pokud má Hospodin být dobrý. To vlastně nejde vůbec. Ale oni to prosazovali od začátku a spousta z nich tomu i věří. Mohamed, který zjevoval Korán o šest století po vzniku křesťanství později, už na to skočil a v Koránu je namísto hada Satan.

    Jenže Koránský příběh se docela liší. Alláh tam varuje Adama i Evu najednou, a porušení zákazu neznamenalo poznat dobré a zlé, ale stát se nespravedlivým. Súra 2, 35-37: I pravili jsme: "Adame, obývej s manželkou svou zahradu tuto! Jezte z ní podle libosti, kdekoliv se vám zachce, avšak nepřibližujte se k tomuto stromu, abyste se nestali nespravedlivými!" Avšak satan jim dal zhřešit a způsobil vyhnání jejich z místa, kde žili. I pravili jsme: "Odejděte! Jeden druhému budete nepřáteli; země bude místem pobytu vašeho a užívání dočasného!" Adam přijal pak od Pána svého slova a On mu odpustil, vždyť On odpouštějící je i slitovný.

    Jen taková drobnost - v Koránu odpustil Alláh jen Adamovi a navíc - kdo bude jeden druhému nepřítelem? Muž ženě, nebo lidé satanovi? Spíš to vypadá na nepřátelství muže a ženy; a jen Adam byl vzat na milost. I proto to mají ženy v islámu tak těžké.

    A ještě jedna docela žertovná neshoda. V Koránu Alláh varuje lidi, že kdyby pojedí, stali by se nespravedlivými. A v Bibli Hospodin tvrdí, poté, co lidé pojedli "...teď je člověk jako jeden z nás, zná dobré i zlé". Takže člověk se stal nespravedlivým a tím se stal podobný Hospodinu ... :-) Jak přesné.

    Křesťanské vysvětlení je celé lživé

    Co mi na křesťanském výkladu vadí nejvíc je to, že zcela překrucuje texty. Satanem nahradí hada zcela bez uzardění a bez jakéhokoli vysvětlení.

    To, že Hospodin řekl ženě, že velice rozmnoží její bolesti a utrpení, vysvětlují tak, že to jen dopustí, přestože v textu je napsáno jasně něco jiného. A takhle upraví a zcela změní smysl tohoto celého textu. Prostě lež na lež. Snaží se co nejvíce ponížit člověka a co nejvíce povýšit Hospodina. Zcela neobjektivně a proti smyslu celého textu. Z jejich vysvětlení vyplývá, že Hospodin požaduje lži, zbabělé a devotní chování. A oni jdou příkladem. Jejich náboženství učí a vyžadují, že člověk má dát vždy přednost Hospodinu před svým bližním. A to je základem většiny krutostí, které monoteistická náboženství představují.

    Další příklad lži, skutečně hrubě nestydaté, kterou nám předkládá Katechizmus: (§399): Písmo ukazuje dramatické následky této první neposlušnosti. Adam a Eva okamžitě ztrácejí milost prvotní svatosti. Mají strach z Boha, o němž si udělali falešnou představu jako o Bohu, který je žárlivý na své výsady.

    Proboha, vždyť Bible je plna příkladů právě toho, že Hospodina je nutno se bát a že je žárlivý na své výsady, které tvrdě vyžaduje! Nejlepší křesťan je bohabojný!

    A vždyť právě křesťanství pod hrozbou trestů vyžaduje, abychom Hospodina milovali víc než cokoli jiného, uctívali ho, a dávali mu ve všem přednost před svým bližním a hlavně se ho báli. Není divu, že taková ideologie dovede vychovat i fanatiky, kteří jsou schopni vraždit v Hospodinově jménu i své nejbližší a ještě mají povznášející pocit, jak si u Hospodina dělají dobře. Tyto představy Adama a Evy nejsou vůbec falešné, ale velice přesné a Bible i církve nám je neustále vštěpují a potvrzují. Ale lžou, že to tak není.

    A závěr?

    Křesťanství staví na hlavu pojmy jako Pravda, Lež, Spravedlnost, Čest, Milosrdenství. Vyzdvihuje ponižování, utrpení a bolest. Nejpožadovanějšími vlastnostmi člověka je bohabojnost, devotnost, patolízalství. Člověk má respektovat pouze moc. Moc Boží, čili církevní.

    A co si myslím o Bohu já?

    Nejprve je nutno, abych připomněl, že v Genesi se mluví o dvou různých bozích. Bůh, popisovaný hned na začátku, beze jména Hospodin, je opravdu dobrý a nemá na svědomí past na první lidi. Ale s nástupem Hospodina, boha izraelitů, boha krutého, mstivého, nespravedlivého a nemilosrdného se vše mění. Poklidná zem je poskvrněna první pastí na naivní lidi v Edenu a krutými, nespravedlivými tresty. Hospodin si na rozdíl od prvního Stvořitele libuje v zabíjení zvířat i lidí, v obětech zvířat, v utrpení a v bolesti. Není divu, když to bytostně potřebuje. V Bibli je na to důkazů neuvěřitelné množství. (Zakladatel Opus Dei, Svatý Jose María Julián Mariano Escrivá de Balaguer y Albas, tuto Hospodinovu potřebu pochopil a proto tolik provolával bolesti slávu). A protože bohužel první, milosrdný Bůh rychle zmizel ze scény a jeho místo zaujmul Hospodin, získává na zemi smrt, nespravedlnost, utrpení, bolest a nevědomost vítězství. Hospodin řeší své problémy strašlivými krutostmi a i tu Slávu druhého stvoření, čili vykoupení v Kristu naplánoval jako strašlivý krvák - nakonec Mel Gibson to Umučení Krista prý podle papeže zfilmoval věrně.

    Věřící mně vyčítají, že soudím Boha, že jsem pyšný a spoustu dalších věcí. Jenže já boha nesoudím, já se ho naopak zastávám. Tvrdím totiž, že Bible není o skutečném Bohu, ale popisuje představu lidí o bohu, a protože si lidé neuměli boha vůbec představit, přisuzovali mu vlastnosti tehdejších, často velmi krutých a křivých lidských vládců, kterým přisuzovali i další vlastnosti duchů či démonů z mytologií. Tak vznikl mýtus o Hospodinovi Starého zákona, s vlastnostmi ješitných vládců a potřebami démonů, žijících a čerpajících sílu z utrpení a bolesti. Já tvrdím, že milosrdný a spravedlivý Bůh není v Bibli, (snad s výjimkou první kapitoly a prvních tří veršů druhé kapitoly Genesis) vůbec popsán.

    Je totiž klidně možné, že existuje jakási síla či bytost, která stvořila vesmír či život. Bible s jejím Hospodinem však slouží hlavně církvím k jejich existenci a moci a se skutečným Bohem to nemá nic společného. Představa boha, který vyžaduje uctívání, požaduje po lidech, aby mu dávali vždy přednost, trestá lidi nekonečnými krutými tresty, zneužívá svou moc, nabádá lidi k vraždám, má v oblibě lháře, podvodníky a vrahy, boha, který bytostně potřebuje utrpení a bolest, boha, který nám dal jedinou možnost, jak se množit a přitom ji prohlásil za hříšnou, boha, který vyžaduje dětské oběti, boha, který tvrdí ve své Knize, že ti nejlepší jsou jen muži, panici, kteří nejsou poskvrněni od žen, a přitom v Katechismu se také píše Tím, že muž a žena, jako manželé a rodiče, předávají svým dětem lidský život, spolupracují jedinečným způsobem na díle Stvořitele (a tím je muž ženou poskvrňován??), tak tato představa boha je mi hnusná. A to jsem vyjmenoval jen několik velmi nízkých vlastností, které jsou Biblí Hospodinu připisovány.

    Bible je velmi nevhodná kniha k tomu, aby se stala základem dobrého náboženství. Vede totiž často k násilí, bídě a utrpení, nakonec vlastně k tomu, co ten jejich Hospodin tolik miluje. Trpící lidi má Hospodin rád, šťastný a spokojený člověk je dílo ďáblovo. Trpící člověk totiž potřebuje církev a proto utrpení a bolest je živnou půdou náboženství. Proto blahosl. matka Tereza a sv. Josemaría Escrivá, zakladatel Opus Dei, tolik utrpení a bolest milovali. Všimněte si, jak se katolická církev zviditelňuje při každé katastrofě, ať je letecká či přírodní, a prosí Hospodina, aby přijal duše zahynuvších a odpustil jim jejich hříchy. Nakonec, pokud Hospodinu takovéto bohoslužby lahodí, zařídí si občas katastrofičku, aby mu církev zase pěkně pochlebovala a prosila ho. A to, že monoteistické autoritářské náboženství vede k násilí a utrpení bylo dokázáno v dějinách dostatečně - všechna taková náboženství, která měla moc a měla oporu v Bibli či Koránu, taková byla. Dokazuje to judaismus, křesťanství i islám. Ale islám je ještě horší.


    Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz

    Boře, chraň mne před tvými uctívači
    Kreteni - založeno (K2) 1997, resuscitováno (K15) 2010; změněno (K1): 19.11.2013