Jidáš Iškariotský nebyl zrádce, ale hlavní oběť

Jidáš je vnímán jako vzor zrádce. Ale ono tak přece vůbec není. Ježíš věděl, že bude trpět, věděl, že bude ukřižován, věděl, že třetí den vstane z mrtvých. A přesně tak věděl, že ho Jidáš zradí. Jidáš to tedy měl předurčeno. Stejně jako ve faraónově boji s Mojžíšem neměl faraon šanci, protože Bůh zatvrzoval jeho srdce, tak stejně tak byl nahranej Jidáš. Jako Ježíšovým úkolem bylo trpět na kříži, Jidášovým úkolem bylo zradit. Co by se stalo, kdyby nezradil? Ježíš by netrpěl na kříži, a celý Bohem naplánovaný život Ježíše by nedošel požadovaného účinku. To je stejné, jako kdybychom o herci, který hraje zrádce, tvrdili že je zrádce skutečně. Jidáš ale na tom byl hůř. Lidé věřili, že je to skutečné, nevěděli, že je to jen hra, že Jidáš musí roli splnit.

Zradou na Kristovi Jidáš splnil svoji úlohu a naplnil Bohem předepsaný Ježíšův pozemský osud. Velmi přesně toto charakterizuje jedna ze závěrečných scén ve filmu Poslední pokušení Ježíše Krista, kde Jidáš vyčítá Kristovi: "My jsme svůj úkol splnili, ale co jsi dělal ty??..." (jednalo se o to, že v tomto filmu Ježíš se nechal z kříže odvést ďáblem v andělském rouše a na kříži nezemřel).

Také zcela přesně popisuje tuto problematiku v doslovu ke svému vynikajícímu Evangeliu podle Jidáše polský spisovatel Henryk Panas. Dovolím si zde ocitovat ve svém vlastním překladu ze slovenštiny:

"Když jsem se před více než 40 lety chystal napsat toto dílo, neměl jsem ještě vykrystalizovanou koncepci Jidášovy postavy a jeho úlohy kromě jediného: nevyloučil jsem jeho zradu, ale vyloučil jsem jeho vinu. Jestliže totiž Jidášovi určila tuto úlohu Prozřetelnost a jestli Ježíš, věda o tom, dopustil její naplnění a nehleděl na věčnou hanbu vykonavatele a nelitoval ho, kde je potom vina tohoto nešťastníka? Nebyl Jidáš spíš obětí Božského rozhodnutí a někým, kdo se bezprostředně přičinil o Ježíšovo mučednictví, a tedy také o vykoupení celého lidstva od prvotního hříchu, čímž tomuto lidstvu udělal obrovskou službu?"

A mně nezbývá než souhlasit s tímto závěrem. Jidáš byl největší obětí této Bohem naplánované scény, církve docílily toho, že Jidáše nenávidí jako vzor nejhnusnějšího člověka možná miliardy věřících, kteří nejsou schopni se zamyslet nad tím, čím musel Jidáš projít a jako papouškové přejímají oficiální názor církve. Když pak někoho slyším používat laciný příměr třeba "... to bylo těch jeho třicet stříbrných.." čímž ten, o kom to říkají má být pasovám na odporného zrádce, je mi toho mluvčího spíše líto, protože není schopen pochopit smutnou a důležitou úlohu Jidáše v celé této historii a to, že nejvíce to odnesl právě Jidáš.

Ne Kristus, ale Jidáš je skutečná oběť tohoto představení. Kristus byl sice umučen, ale třetí den oživen a pak vyzdvižen a nyní jako nejmocnější tvor sedí po Boží pravici. A on tohle vše dopředu věděl. Ten nic neztratil, jenom získal. Ale Jidáš, ten ztratil život i pověst, ten v zájmu splnění Božího plánu přinesl skutečnou oběť, a ne jen jednu.

Jidáš musel zradit, byl to jeho úkol!

Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz