Senzory rozpoznání typu kazety TZe

TZe kódování už není tak jednoduché. Například lze upravit kazetu pro rychlý tisk, ale nefunguje to na kazetě nelaminované. Ta prostě jednoduše zrychlit nejde. U kazety TZe je v poli senzorů TZe1 navíc kódována barevná kombinace pásky a z ní odvozená vlastnost HGe.

Díky jednoduššímu kódování TZ oproti TZe lze například zrychlit nelaminované kazety TZ a TZe ve starších rychlých tiskárnách. Udělám z ní jednoduše HG kazetu zalepením díry pro bit č. 5 TZ senzoru. U nových tiskáren však podobná jednoduchá úprava nelaminované kazety nefunguje. U TZe kódování je spojeno omezení rychlosti s typem kazety a barevné kombinace pásky. Takže by se musel také změnit typ kazety z nelaminované na laminovanou (bit č. 8), pak by tisk byl sice rychlý, ale zrcadlově obrácený. To se dá srovnat příkazem z editoru k zrcadlovému tisku. Takže tohle řešení je docela krkolomné, ale funguje.

Na dalším obrázku je zobrazena druhá z oblastí TZe senzorů, která vesměs kóduje pro systém TZe stejné vlastnosti jako oblast TZ pro starší TZ kazety. Oblast senzorů TZ je u kazet TZe z důvodů kompatibility se staršími tiskárnami zachována, takže ve starších tiskárnách se kazety systému TZe dekódují podle oblasti senzorů TZ, kterožto oblast nové tiskárny ale nepoužívají. V oblasti TZe-2 je k dispozici pět bitů (č. 6-10), kterými se kóduje šířka kazety a typ (laminovaný, nelaminovaný, bužírkový

Na tomto obrázku jsou čtyři otvory, představující bity 6, 7, 8 a 9. Bit 10 je zajímavý svým umístěním. Je vlastně automaticky „děravý“, když je založena úzká kazeta (6-12 mm) a plný je tehdy, je-li založena kazeta 18, 24 nebo 36 mm široká, kteréžto kazety do umístění příslušného senzoru svým pouzdrem zasahují. Na obrázku je kazeta 18 mm, která již svým pouzdrem do oblasti tohoto senzoru zasahuje. Tento bit je použitý samozřejmě ke kódování šířky kazety spolu s bity 6 a 7. Bit 8 kóduje typ kazety – zda je laminovaná nebo ne, bit 9 u nelaminovaných kazet určuje, zda je to bužírková kazeta. Dlužno podotknout, že výrobci OEM na informaci o bužírkové kazetě (HSe) opět kašlou.

Kódy šířky kazety v kódovém poli senzorů TZe 2

Takže toto pole senzorů nám tedy určuje, zda je založena kazeta, jak je široká a zda je laminovaná nebo ne a pokud je nelaminovaná, zda je to HSe (Kazeta s bužírkou). Kódy mají určitý nedostatek. Pokud nesepne ani jeden ze senzorů (čili všechny jsou „děravé“), bere se to, jako že není založená kazeta. Jenže to odpovídá také kódu 5,8 mm kazety HSe. Proto je tam zvolen kód nelaminované 6 mm kazety jako že je to 5,8 mm HSe a 6 mm nelaminovaná kazeta tím pádem kód nemá, takže se ani nevyrábí. TZ kazeta se nelaminovaná v 6 mm šířce vyráběla.

Zbytek informací je určován polem senzorů TZe1, kde je kódována barevná kombinace pásky a inkoustu a také rychlost tisku.

Pohled směrem na kazetu na pole senzorů TZe1

Bit č. 0 není v mých tiskárnách použit, ten indikuje, zda páska je černobílá, čili bílá s černým potiskem. Tento stav je odvoditelný i z kombinací ostatních pěti bitů, takže tento bit se v tiskárnách většinou nepoužívá. Bit č. 5 znamená, že je použit černý inkoust. Z barev se také odvozuje, zda kazeta zvládá možnosti HGe. Vlastnosti HGe jsou vždy podmíněny použitím černého inkoustu, čili podle bitu č. 5 (současně v poli TZe2 musí být nastavena laminovaná kazeta). Není to ale podmínka dostatečná, existují totiž dvě kombinace s černým inkoustem a bílým podkladem, které HGe vlastnosti nenastavují

Originální kazety jsou kódovány správně, jenže výrobcům klonů je kód barevné kombinace z důvodu úspory výrobních nákladů lhostejný a své kazety označují z velké části jako černý inkoust a bílý podklad, z menší části pak žlutý podklad. Kazety s černým inkoustem pak většinou značí jako HGe, s nečerným inkoustem pak jako ne-HGe s černým inkoustem.

A protože používám hodně kazet neoriginálních, bylo mi toto pole dlouho velkou záhadou. Jasno mi přinesl až nález servisního manuálu ke štítkovači PT-D600. Tam jsem našel přesný význam tohoto pole senzorů (opět kromě bitu 0, který v této tiskárně také není použit), čili kódy barevných kombinací pásky. Bit č. 5 označuje černou barvu inkoustu, ostatní pak nejsou jednoznačné a teprve jejich kombinace dává nějakou informaci o barvách a i o vlastnosti HGe.

Zkoušel jsem si vytvořit na klonovaných kazetách zalepováním dírek (kde to šlo) správné barevné kombinace a ono to na tiskárně PT-P900W skutečně funguje, tiskárna měnila barvy v editoru podle založené kazety. Také lze zašroubovat do nadbytečné dírky červík o průměru M3 nebo #5-40 UNC. Musíme však opatrně, červík musí zajet pokud možno až po hlavičku. Pokud nám propadne do kazety, dá se někdy vytřepat ven okénkem pro kontrolu množství pásky v kazetě.

Jenže klonované kazety například používají zelenou barvicí pásku a ta v poli TZe1 nemá příslušné kódy, takže kódy se zeleným inkoustem nemohou být přesné ani po úpravě.

Ignorování kódů pro kombinaci barev je zřejmě způsobeno snahou o co nejlevnější výrobu. Jejich dodržování by znamenalo buď to, že je nutno zajišťovat pro každou kombinaci barev jiné kombinace otvorů v pouzdře kazety, nebo mít kazety se všemi otvory a kombinaci zajišťovat zvláštními vloženými pouzdry s kolíčky (dále jen VPSK) v různých kombinacích, které se do oblasti TZe1 vkládají a uzavírají patřičné otvory. Touto cestou řeší situaci výrobce originálních kazet, firma Brother. Výrobci OEM na to šli tak, že na správné kódy kašlou a mají pouze tři kódy – černobílou HGe, černobílou ne-HGe a černožlutou. Všem kazetám, které nemají černý inkoust, dávají „pomalé“ pouzdro, kazetám s černým inkoustem dávají HGe pouzdro. Bohužel to nedělají důsledně a tak se některým stane, že HGe pouzdro dostane kazeta, která rychlý tisk nezvládá.

Firma Brother to řeší tak, že pro kazety černobílé má jiná pouzdra než pro ostatní. U černobílých kazet používá kombinaci pro „rychlou“ (HGe) kazetu s černobílým kódem a použitým bitem 0, zřejmě proto, že černobílé kazety tvoří podstatnou část produkce, a u všech ostatních kazet používají pouzdro se všemi otvory kromě bitu 0, ale vyplňují příslušné otvory zvláštními pouzdry (VPSK) pro správnou kombinaci barev.

Vlavo je originální černobílá kazeta. Díra úplně vpravo je bit č. 0, zbylé bity znamenají černobílou pásku s vlastnostmi HGe
Vpravo je originální barevná kazeta. Bit č. 0 není použit zbylé bity jsou nastaveny pomocí VPSK (ucpané díry 1,3 a 5)


Vlevo je OEM černobílá HGe kazeta. Kódováni má shodné s originální černobílou kazetou HGe
Vpravo je OEM barevná kazeta. Zde je použita jedna z kombinací černobílého kódu, kterýžto vlastnosti HGe nemá

U obrázku nahoře vpravo, kde je použito VPSK, si všimněte, že toto pouzdro je přichyceno v kazetě zobáčkem ve čtverečku, pro toto přichycení určeném.

Tabulka barevných kombinací kazet v senzorovém poli TZe1 tiskárny PT-P900W u kazet TZe. V prvním sloupci je kombinace barev. První znak označuje barvu inkoustu a druhý znak barvu podkladu. Kódy jsou podle tabulky kódů. Písmeno A na pozici druhého znaku znamená libovolnou barvu podložky. Kódy jsou chápány tak, že díra v kazetě na místě příslušného bitu znamená jedničku. Bit č. 0, který indikuje, že kazeta má černý inkoust na bílém podkladě, tiskárna PT-P900W nepoužívá.

Napravit nesprávný kód barevné kombinace v OEM kazetách lze buď „zalepit“ kódové otvory lepicí páskou, nebo lépe červíkem M3 nebo #5-40 UNC.

V roce 2023 začali někteří OEM výrobci kazet (čili neoriginální výrobci) vyrábět zjednodušené některé kazety systému TZe. Bohužel se to také týká nejčastějších kazet na trhu se značením AZe. Přestali kazety vybavovat dírkovým polem TZ a TZe1 a pole TZe2 si také zjednodušili. Tyto kazety již nebude v mnoha případech možné správně podomácku dokódovat . Princip je takový, že tam, kde byly dírky, není vůbec nic a tam, kde dírka nebyla, je teď samostatný kolíček (v poli TZ), nebo jakési příčky (v poli Tze1), takže barevná kombinace je nastavena natvrdo na kód č. 26 (viz kód z tabulky kódů TZe1), čili černý tisk na bílém pozadí, rychlá kazeta a u barevného tisku je nastaven kód 29, čili černá na bílém, ale není HGe.

Nové klonované kazety jsou navíc hůře rozebíratelné, protože nemají zacvakávací kolíčky na pouzdře, takže po rozebrání zřejmě budou hůře držet pohromadě. Originální kazety Brother však tyto nectnosti nemají, splňují všechna pravidla, mají vysokou kvalitu, ale jsou prostě poněkud dražší.

Pole senzorů TZe2 přestali vybavovat dírkami, ale celé ho prohloubili a nalisovávají tam různě tvarovanou destičku tak, aby zabírala ta místa, kde dírky nemají být. Tahle úprava však pořád umožní některá dokódování (třeba chci-li původní laminovanou kazetu znovu naplnit pouze teplocitlivým papírem, čili udělat z ní vlastně nelaminovanou, která musí tisknou normálně a ne zrcadlově obráceně jako laminované kazety.

Nový způsob (2023), jak kódovat kazetu u kazet AZe. Červené šipky ukazují jakési příčky v poli TZe1, které simulují nepřítomnost některých děr, takže vychází kód č.26 (černobílá HGe). Vpravo je pole senzorů TZe2, kde je místo dírek nalisovaná ploška potřebného tvaru.

V Poli TZ (vpravo) vidíme vylisovaný kolíček v místě jedné z dírek, čili tam dírka není, a úplné prázdno jinde, takže tam dírky vlastně jsou a odpovídá to kódu 12 mm kazety laminované. Ale pro změnu není HGe, čili pro starší tiskárny není rychlá. To, že takto mrví kódové označování kazet je hlavní nevýhoda neoriginálních kazet.

Chcete-li mi něco napsat, tak na adresu k1@kreteni.cz